Ještě než začnu... (1)

Tak tady Vám přináším první příspěvek do mého nového projektu. Večer, jak ulehnu do postele, mi bude dělat společnost Marina od Carlose Ruize Zafóna, jejíž obálka se krásně hodí k dnešnímu pochmurnému počasí. Doufám, že teď někomu nezkazím překvapení. Kniha mi přišla do projektu Putování s knihami, který pořádá Vendea. Do projektu jsem se hlásila asi v březnu a už jsem ani nedoufala, že se limit na Marinu ani nenaplní. O to větší bylo překvapení když mi kniha minulý pátek dorazila a já chvíli vážně nechápala o co jde. Potěšilo mě, že na formuláři, ve kterém je napsáno komu knihu dál poslat, jsem našla pár známých jmen a jsem zvědavá co na knihu budou říkat.

Anotace:

„Po patnácti letech se mi vrátila vzpomínka na ten den. Viděl jsem toho mladíka, jak se potuluje mlhou kolem nádraží Estación de Francia, a jméno Mariny mě znovu zasáhlo jako čerstvá rána. Každý z nás má ve své duši zamčené nějaké tajemství. A tohle je to moje.“ Píše se rok 1980 a mladý student Oskar Drai na jedné ze svých zasněných toulek potkává odvážnou Marinu. Společně se vydávají za záhadným znamením černého motýla. Nemají však ani tušení, jaké hrůzy na ně v temných uličkách Barcelony čekají.

Kniha mi přišla spolu s takovým deníčkem, do kterého zapíšu své pocity z knihy, aby její majitelka viděla, jak se mi kniha líbila. Už jsem dost zvědavá, samozřejmě Pak napíšu hodnocení.