Úvodní článek naleznete zde.
Po předešlých fotkách z koncentračního tábora nyní přináším něco velmi blízkého. S mojí úžasnou kamarádkou Janičkou jsme si udělaly takový školní výlet do Prahy (dost možná bych i na tohle téma mohla naťukat článek, ta představa se mi totiž zamlouvá - ano, to se stane!) a mimo jiné jsme navštívily i tamní Olšanský hřbitov a já tuto situaci hned zneužila k nafocení projektu.
Olšany měly v den naší návštěvy dokonale mystickou náladu
Ač to není na záběru vidět, padala rosa, byla mlha a velice pochmurné ráno (asi sedm hodin)
Listí, zima, spousta těch, co byli dříve lidmi chodící po světě stejně jako teď my, já a kniha
Podmínky nebyly ideální, ale kvůli knihomolství jsem se hecla a statečně se nechala fotit i na těch nejmokřejších místech
Nikdykde na hřbitově, vcelku příhodné, nemyslíte?
Možná to někomu bude připadat divné (s tím počítám), ale nám se na hřbitově opravdu líbilo. Hlavně v jeho starších částech. Všechny ty stromy, opadané listí, břečťan, ta atmosféra. Bylo to skvělé.
Děkuji své fotografce za pomoc, you rock!
Čítať na cintoríne mi nepripadá divné, ani to nie je divné, že sa vám tam páčilo. Ja som tiež rada na cintoríne, lebo je tam pokoj a úprimne nechápem ľudí, čo sa cintorínov boja. Podľa mňa sa treba báť živých ľudí, nie tých mŕtvych.
OdpovědětVymazatKrásné fotky. Na hřbitově bych opravdu číst nemohla. :))
OdpovědětVymazatnu tož já bych tam asi nemohla spát :D
VymazatTahle série se mi zatím líbí nejvíc, Venoušku. A Olšany mají skvělou atmosféru už jen kvůli těm spisovatelům, kteří tam leží. Na podzim jsou ještě krásnější, jak je vidět na fotkách. Jen tak dál, fandím Ti :-*
OdpovědětVymazatDěkuju, zlato :)
Vymazat