Knižní říjen s Veru

Šíleně to uteklo a říjen je pryč. Ano, mám tendence tohle říkat na konci každého měsíce, protože čas prostě neustále letí až příliš rychle, mnohem rychleji, než bych si přála. Ale tentokrát jsem měla vpodstatě celý říjen praxi - učila jsem u nás na základní škole angličtinu a češtinu - a musím říct, že ač to byla úžasná a nezapomenutelná zkušenost, ukouslo mi to z října obrovský podíl času a na knihy mi zbylo chvil jako máku. Přesto jsem se ale snažila, pár knih si koupila a některé přečetla. A to těch také bude tento článek.

Nejdříve nově koupené knihy.

 Poslední měsíce se mi dobře daří kupovat mnohem méně knih než dříve. Tentokrát jsem si koupila tři a jednu získala jako recenzní výtisk.

Alenku od Carrolla jsem už četla. A musím se přiznat, že mě moc nebavila. Rozhodla jsem se ale dát jí druhou šanci, možná že v originále budou Alice's Adventure in Wonderland dávat větší smysl.

Pořídila jsem si verzi z edice Puffin Chalk s těmihle úžasnými stránkami. Je velmi těžké to zachytit fotoaparátem, ale vězte, že naživo je to opravdu krásné.

V průběhu října jsem byla s Terezkou na Whoconu a přivezla jsem si odsud jednu Doctor Who knihu, The Art of Destruction. Měl by tu být desátý doktor (můj oblíbený) a Rose (Oh, my lovely Rose.).

Také jsem si doplnila svou sbírku knih od Terryho Pratchetta, tentokrát knihou Lords and Ladies v tomhle naprosto neodolatelném vydání. Ještě mi ale většina jeho knih chybí, bude to běh na dlouhou trať.

Už to vypadalo, že budu mít za říjen samé knihy v angličtině, ale nakonec mi ještě stihla moje oblíbená Jana Richterová poslat nejnovější díl ze série Zahrada - Návrat, který právě vyšel. Už knihu čtu a brzy můžete čekat recenzi.

To je tedy vše co se nových knih týče. Se čtením to bylo špatné. Moc špatné. V září jsem se pýřila a nadšeně vykřikovala, že jsem přečetla deset knih. Tentokrát jsem stihla dokončit pouhé tři knihy a rozečetla ještě čtvrtou, kde jsem se dostala do půlky, takže mizerné skóre 3 1/2 knihy. 

Tohle jsou tedy knihy, které mi během říjnu přeběhly přes cestu. 

Začala jsem Poslem od Zusaka. Jeho Zlodějku knih jsem si naprosto zamilovala, a tak jsem se bála zkusit Posla. Nakonec to celkem šlo, nebylo to špatné čtení, ale oproti Zlodějce to tedy nemělo ani nejmenší šanci. Jsem ráda, že autor postoupil a vytvořil něco mnohem lepšího než tento příběh. Ne snad, že by nebyl zajímavý, to byl, jen ne tak jedinečný, více přízemní a méně působivý.

Hned po Poslovi jsem vzala do ruky Pána prstenů: Dvě věže. Až příliš pozdě mi došlo, že to asi nebude vhodné čtení zrovna na dobu praxe, protože do Tolkiena se potřebuji pořádně začíst, spěje mi, když jej čtu po větších částech, není to taková ta kniha, která by se hodila na deset minut v autobuse nebo po půlhodinkách před spaním. Zajímavé je, že i na předešlé praxi jsem četla Pána prstenů. Přesto se mi samozřejmě Dvě věže líbily, nejvíce asi části s enty. Ocenila jsem, že tu měly obě skupiny svou část knihy. Každý už tuhle knihu četl, ale možná na ni ještě napíšu recenzi.

Vždy, když čtu nějakou knihu dlouho, je mým dalším logickým krokem přečíst si něco od Dahla. Tentokrát to byla kniha James and the Giant Peach. Zajímavé čtení, ale rozhodně od autora znám mnohem lepší knihy. Když jsem děj popisovala Adelici, řekla prostě, že to zní jako pěkná blbost. A to asi i byla, ale já mám Dahlovy knihy ráda, takže i ty jeho blbosti a magořiny mě baví a navodí mi vždycky skvělou dětskou náladu plnou vzdorovitosti.

Říjen jsem uzavřela s fantasy knihou Temné bratrstvo. O pár dnů mi to ale nevyšlo a dokončila jsem ji až v listopadu, takže se o ní více rozpovídám v článku za tento měsíc. 

Celkem jsem tedy přečetla tři a půl knihy a dohromady 1067 stran. Je to méně, než bych chtěla, ale jsem ráda, že jsem alespoň přesáhla tisícovku.

Máte některou z mých nových knih také? A co ty, které jsem četla? Co jste četli v říjnu vy?