Filmový maraton Harryho Pottera

Při učení na státnice, když jsem šílela, nervila, nadávala a nesnášela svět, jsme se s kamarádkou dohodly, že jakmile to bude celé pryč a my budeme mít prázdniny, na pár dnů se sejdeme a uspořádáme párty - tedy jinými slovy dáme si maraton Harryho Pottera.

2 dny. 8 filmů. 19 hodin. 1160 minut.

Přípravy na Harryho byly jednoduché - vymyslela jsem, co budeme jíst, nachystala hromady dobrot, připravila všechny filmy a k tomu také knihy a různé drobnosti, aby to bylo dokonalé, a mohly jsme začít.

Trochu jsem se bála, že to nakonec nezvládneme. Sice jsme na to měly dva dny, ale přece jenom to i s nějakým mluvením zabere spoustu času.

A taky se nakonec mohlo stát, že nás to třeba nebude bavit, že? K tomu naštěstí nedošlo. Protože to bylo úžasné. Sice jsem snad všechny filmy už letos viděla, ale vůbec to nevadilo. Znovu jsem se smála u Ronových obličejů, připomněla si některé skvělé momenty a hlášky, zanadávala si nad pár scénami, porovnávala každou chvíli knihu s filmem a sdílela s kamarádkou své pocity ohledně zpracování.

Už jsem potterovské filmy viděla hodněkrát - v kině i na počítači, sama i s ostatními. Ale nikdy jsem k nim neměla tolik co říct. Jakoby se tím, že jsem se na ně dívala spolu s někým, kdo je stejně velký fanoušek jako já, s někým, kdo všechny knihy četl několikrát a je schopen o nich hodiny diskutovat a bez problému argumentovat i o těch nejmenších maličkostech, spustila nějaká magie. Protože přesně k tomu došlo. Strávily jsem hodiny a hodiny sledováním jednotlivých filmů a k tomu diskutovaly úplně o všem.

Snad nikdy jsem o Harrym a jeho světě tolik nepřemýšlela. Aspoň ne tak dlouho v kuse a natolik intenzivně. A znovu jsem si uvědomila, jak moc tenhle svět miluju. Jak moc bych se za něj prala, kdyby se ho někdo snažil shodit.

Stihly jsme probrat snad úplně vše. To, že Harry je vlastně do rodiny s Voldim. To, jak složité vlastně asi muselo být "vytvořit" Hagrida. To, že někteří lidé mají v sobě asi kapku vílí krve a jíní naopak krev trollí. To, že Hermiona opravdu NIKDY nechtěla chodit s Harrym a naopak vždycky tak nějak mířila k Ronovi. To, že bezová hůlka je dost možná tou jedinou, která nemá žádné magické jádro. Nebo snad v sobě skrývá esenci smrti? To, jak dokonale je v příběhu vše propojeno. A stovky dalších věcí...

Pokud jste někdy přemýšleli o tom, že byste rádi zkusili zhlédnout všech 8 filmů Harryho a máte trošku strach, že by vás to nebavilo, ráda bych vás ubezpečila o opaku. Je to skvělé! No vážně.

Po dokoukání všech filmů jsem ještě začala kamarádku tak trochu vyslýchat a nenechala jsem ji vyspat, než zodpověděla všechny mé všetečné dotazy. A bylo jich poměrně dost. Sestavila jsem tak vlastně jakýsi potterovský tag. Takže jestli vás zajímá, jak by vypadal náš patron, na koho bychom použili kouzlo Avada Kedavra, s kým bychom šly bez rozmýšlení na rande, nebo která je podle nás ta nejtrapnější scéna ze všech osmi filmů, počkejte si na příští článek, ve kterém se všechno tohle - a samozřejmě i mnohem víc - dozvíte.

Do té doby vám přeji, ať se máte famfrpálově. A třeba si pusťte nějaký potterovský film.