Lars Kepler - Písečný muž

Originální název: Sandmannen

Počet stran: 496

Rok vydání: 2013 / originál 2012

Žánr: detektivka

Anotace:

Jedné chladné zimní noci se ve Stockholmu objeví mladý muž, jenž kráčí podél železničního mostu. Je silně podchlazený a má těžký zápal plic. Kromě toho v nemocnici vyjde najevo jeden šokující fakt: podle úmrtního listu má být tenhle člověk už sedm let mrtvý. Zabil ho sériový vrah Jurek Walter, jehož poté, co ho Joona Linna zatkl, soud poslal na léčení na psychiatrii v naprosté izolaci. Ale kde ten člověk celé ty roky byl?

Starý případ se znovu otevře. Zdá se, že někdo se snaží dostat pod kůži sériového vraha. Je třeba jednat rychle, protože čas běží. Lars Kepler svým čtvrtým románem překonává veškerá očekávání.

Mé hodnocení:

No páni! Nejde jinak než na konci knihy půl hodiny popadat dech a poslední stránku číst pořád dokola a říkat si: “Co?” a potom: “Cože?”.

První tři díly od manželské dvojice Lars Kepler byly podle Písečného muže čajíček. Knihy, o kterých se píše, že budete strachy přikovaní a tak dále, vyhledávám a většinou mě zklamou. Mám prostě silný žaludek a pro strach uděláno (dobře toto je trošku vtípek). Ale u této knihy jsem se vážně bála. Začalo to hned na prvních stranách, kde byla scéna s psychiatrické léčebny, strašně mi to něco připomínalo, ale pořád jsem nevěděla co (dokonce jsem si myslela, že už jsem knihu asi jednou četla, taková blbost, v knihách mám přece přehled). Potom jsem si vzpomněla, scéna mi připomněla scénu z hororu Halloween z roku 2007, kde odvádějí toho spoutaného vězně z cely. 

Takže na začátku knihy jsem si vzpomněla na horor a už to bylo, potom ta dávná legenda o Písečném muži, který hází dětem do očí písek, aby hned usnuly. Ještě pár dní se asi trochu budu bát spát, ale mě naštěstí nikdo nevězní v mělkém hrobě.

V knize se objevila (a až dokonce tu zůstala) moje oblíbená posila víla Saga Bauerová a já věřím, že v některých z příštích dílů bude nedílnou součástí knihy a parťačka Joony, ale to je asi ve hvězdách, zatím.

Nejpříjemnější na knize bylo, že nejdelší kapitola měla pět stran, takže hned jsem chtěla vědět co bude dál a ouha, další kapitola se vrátila k jiné lince příběhu a já šílela. Jedno vám povím konec mě vážně naštval, ale i tak vím, že kniha se umístí v Top 10 roku 2014, protože bez Larse Keplera to není ono. No ne?

Citace:

"Přece se nepoděláme strachy z nějakýho děduly zavřenýho v bezpečnostní cele?" zahlaholí Verner a nervózně se poškrábe na čele. "To on by se měl bát nás, ne my jeho. Já bych na něj krucinál vlítnul, srazil ho na podlahu a vymlátil to z něj, z parchanta mizernýho."

...zhasla lampičku na nočním stolku, chvíli nerozhodně postávala u postele a pak si vlezla k mamince, schoulila se do její teplé náruče, přetáhla přes obě peřinu a usnula, jako když ji do vody hodí. Brzy ráno se vzbudila zimou. Maminka byla studená jako led.

"Vy jste Jurka vždycky považoval za netvora, ale vždyť..."

"Z netvorů strach nemám," přeruší ho Brolin, "zato z Jurka Waltera ano."

Aktualizovaný seznam Velké čtecí výzvy najdete tady.