David Levithan - Den co den

Originální název: Every Day

Počet stran: 344

Rok vydání: 2013 / originál 2012

Žánr: sci-fi, román

Anotace:

Každý den se probudíte v jiném těle, každý den žijete život někoho jiného. A tak platí jedna jediná zásada – vyhněte se tomu, aby si někdo všiml, že na jeden den přebýváte v těle někoho jiného a nepleťte se do jeho života.

Vše je v pořádku, až do rána, kdy se probudíte v těle Justina a zamilujete se do jeho přítelkyně Rhiannon. Od toho okamžiku všechna pravidla, podle nichž jste až do teď žili, přestávají platit. Konečně se objevil někdo, s kým chcete být den co den.

Mé hodnocení:

Zpočátku jsem nevěděla co od knihy čekat. Myslela jsem si, že to bude romantická slátanina pro puberťáky a ač mi v poslední době vadí nízké věky hlavních hrdinů, kniha se mi moc líbila.

Kniha byla romantická, ale takovým jiným způsobem, hned bylo jasné, že neskončí happy endem, ale v koutku duše jsem pořád doufala. 

Rhiannon jsem si zamilovala hned na první stránce, byla svá, byla bezhlavě zamilovaná do tupce jménem Justin a hned v první kapitole se do něj zamilovala ještě víc, aniž by tušila, že ho “ovládá” někdo jiný. 

Záhadný A, později Andrew, se se svou myslí stěhuje z jednoho těla do druhého. V první kapitole se přestěhuje do Justina a zamiluje se do jeho dívky. Přemýšlí, jak to udělat aby už do konce svých dní s ní mohl být den co den, jen v jednom těle. 

Na rozdíl od Rhiannon jsem si A moc neoblíbila. Chtěl být s ní za každou cenu, i kdyby měl ukrást identitu a celý život někomu jinému a to se mi na něm nelíbilo. Jinak to byl fajn kluk a celé to pobláznění nakonec bravurně vyřešil. Ačkoliv jsem o něm smýšlela jako o klukovi, on sám byl vlastně všechno a přesto nikdo. Někdy byl kluk, někdy holka, někdy transsexuál. Jindy byl gay, lesbička, dívka, která se chce zabít, kluk z křesťanské rodiny, sexbomba i obyčejný šprt. Takhle bych mohla pokračovat donekonečna. To se mi na knize líbilo. Na pouhých 342 stranách, bylo tolik příběhů, které mě zasáhly, dojaly k slzám a k slzám i rozesmály.

Není to jen silný příběh o lásce a skrývání, tahle kniha obsahuje celý svět… 

Citace:

"Tak kam chceš jet?" ptám se znovu. "Řekni mi upřímně, kam bys chtěla jet?"

Zpočátku si ani neuvědomuju, kolik toho závisí na její odpovědi. Jestli řekne: Chtěla bych do nákupního centra, kouzlo pomine. Jestli řekne: Pojeďme k tobě domů, kouzlo pomine. Jestli řekne: Nemůžu vynechat šestou hodinu, měla bych průšvih, kouzlo pomine. A bylo by dobře, kdyby to kouzlo pominulo. Vím, že dělám něco, co bych dělat neměl. 

Ale ona řekne: "Chtěla bych jet k moři. Pojedem k moři?"

A kouzlo nepomíjí.

"Já jen... Vím, že to zní jako strašný způsob, jak prožít život, ale já viděl tolik věcí. Když žiješ pořád v jednom těle, je strašně těžké udělat si představu o tom, na čem vlastně v životě záleží. Jsi připoutaná k tomu, kým jsi. Ale když jsi den co den někým jiným, získáš časem mnohem lepší představu  věcech, které jsou obecně platné. I o těch nejobyčejnějších detailech. Uvědomíš si, jak různě můžou různým lidem chutnat třešně, jak modrá barva vypadá pokaždé trochu jinak, nebo jak zvláštními rituály kluci projevují svou náklonnost, aniž by ji museli přiznat. Pochopíš, že když ti rodiče před spaním čtou pohádku, znamená to, že to jsou dobří rodiče, protože už jsi zažila tolik jiných rodičů, kteří si na to nenašli čas. Pochopíš, jak cenný je v lidském životě jeden den, protože pro tebe každý bude úplně jiný. Většina lidí je taková, že když se jich zeptáš, jaký byl rozdíl mezi pondělím a úterým,možná ti řeknou, co měli který den k večeři. Ale já to mám úplně jinak. Díky tomu, že se na svět můžu dívat z tolika různých úhlů, mám mnohem lepší pojem o jeho dimenzích."

"Ty jsi vegetariánka?" zeptám se, ačkoliv podle toho výběru je to celkem jasné.

Přikývne.

"Proč?"

"Protože mám takovou teorii, že až zemřeme, každé zvíře, které jsme snědli, dostane příležitost nás sníst na oplátku. Takže jestli jíš maso a spočítáš si, kolik zvířat si za celý svůj život snědl, máš se v očistci na co těšit."

"Vážně?"

Zasměje se. "Ne. Jen už mě nebavilo na tuhle otázku odpovídat pořád dokola podle pravdy. Prostě jsem vegetariánka, protože se mi nelíbí, že bychom měli zabíjet a jíst jiné myslící tvory. A taky proto, že je to lepší pro životní prostředí."

Aktualizovaný seznam Velké čtecí výzvy najdete tady.