sobota 20. září 2014

James Dashner - Labyrint: Útěk

Série: Labyrint #1
Originální název: The Maze Runner
Počet stran: 360
Rok vydání: 2014 / originál 2012
Žánr: dystopie, sci-fi, 
Nakladatelství: Yoli

Anotace:

Thomas se probudí ve výtahu a nepamatuje si nic kromě vlastního jména. Vynoří se do světa, kde žije asi šedesát dospívajících chlapců, kteří se naučili přežít v naprosto uzavřeném prostředí. Každých třicet dní se objeví nový chlapec. Původní skupina je už na místě asi dva roky a marně se snaží uniknout labyrintem, který obklopuje jejich životní prostor. Už se vzdávají naděje. Pak se ale objeví dívka v bezvědomí a jejich svět se začne měnit...




Mé hodnocení:


Po skoro neuvěřitelných dvou týdnech jsem dočetla knihu, která je teď hodně populární… Možná mi to tak dlouho trvalo, protože jsem začátek četla. Dostavil se takový malý čtecí blok, za který pravděpodobně mohla zvýšená horečka a celková nechuť ke všemu kromě spánku.

Prvních sto stran tolik opěvovaného Labyrintu bylo čiré utrpení. Autor nás, stejně jako Thomase, hodil zcela nepřipravené do světa, který má svá vlastní pravidla a částečně i svou vlastní mluvu. Takže vám nezbývá nic jiného, než si domýšlet co slova jako čón, frase, grind, guty a spousta dalších znamenají. Ale podle kontextu vět, jdou odvodit celkem snadno.

Příběh začíná, když se Thomas probudí v Kleci, která ho veze neznámo kam, nepamatuje si na nic kromě svého jména a je značně vyděšený. Když Klec dosáhne cíle své cesty, není to o nic lepší. Přivítá ho hromada kluků, která ho po hlavě vrhne do víru událostí bez jakéhokoliv vysvětlení. Thomas je zmatený a odpovědi na jeho otázky lezou z obyvatel Placu jako z chlupaté deky. Vše se změní, když druhý den přiveze Klec první dívku, která, jak se zdá, Thomase zná. Dívka s sebou nese podivný vzkaz, který změní doposud zavedená pravidla.

Po tom co jsem se prokousala první stovkou stran jsem byla potěšena. Kniha začala dávat určitý smysl a i přes předvídatelnost děje se mi moc líbila a už se těším jak si v úterý zajdu s mamkou do kina. 

Citace:

Jmenuji se Thomas, pomyslel si.
To... to bylo jediné, na co si ze svého života dokázal vzpomenout.

"To mě podrž - tobě snad přes noc narostly koule, nebo co?"

"Co s lidmi provádějí, když je chytnou?" A chtěl to vůbec vědět?

"...Miř vysoko, něco trefíš..."


3 komentáře:

Každý komentář potěší. Děkujeme :)