Gillian Flynnová - Zmizelá

Série: -

Originální název: Gone Girl

Počet stran: 528

Rok vydání: 2013 / originál 2012

Žánr: thriller, detektivka

Nakladatelství: Knižní Klub

Anotace:

Zdálo se to jako ideální manželství. Zdání ale může vražedně klamat… 

Amy Dunnová zmizela v den pátého výročí svatby. Nick, její muž, byl po sérii nalezených důkazů obviněn z vraždy své ženy. Nick prohlašuje, že nic nespáchal, Amyini přátelé a zápisky v jejím deníku tvrdí opak. Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A pokud je Nick nevinný, kam se poděla Amy? 

Psychothriller, který se stal kultem i fenoménem…

Mé hodnocení:

Na knihu jsem se opravdu těšila protože jde do kin film, který vypadá úžasně. Nečekala jsem, že by překonala Temné kouty protože ty se mi fakt moc líbili. A měla jsem pravdu. 

Amy a Nick jsou manželé. Milují se. Amy zmizí a vše naznačuje, že ji zabil Nick. Jednoduchá zápletka, ale nic není jak se zdá a autorka Vás stále nechává pochybovat o Nickově vině nebo nevině. Chudák Nicky je stoik, nedává najevo své emoce a to mu při vyšetřování moc nehraje do karet.

Kniha je rozdělena na tři části. Jakmile mě první část začala trochu nudit, skončila a nastoupila část druhá a já nestačila valit oči. Kapitoly se střídají z pohledu Nicka a deníkových záznamů Amy. Můžu Vám říct, že i přes všechno špatné jsem si Nicka zamilovala a Amy jsem nesnášela. Doufala jsem, že ji zabil, jinak bych to musela udělat já. Kromě Nicka jsem si zamilovala i jeho sestru/dvojče Margo. 

Podle mého skončila kniha dost smutně. Však si to přečtěte. Konec se mi líbil a je až neuvěřitelné jak to všechno dopadlo. Ještě pořád z toho nechápu. 

Kniha je napsaná dobře a určitě ji doporučuji. Ale Temné kouty jsou prostě Temné kouty. 

Citace:

Jedenáct let jsem měl práci a pak najednou šlus, tak rychle to šlo. Po celé zemi se rušily časopisy, podléhaly infekci, kterou šířila zkrachovalá ekonomika. Spisovatelé (mého typu: mladí začínající romanopisci, hloubaví myslitelé, lidé, jejichž mozky nefungují dost rychle, aby se svižně přeorientovali na blogy, webové stránky a Facebook, většinou v podstatě staří a paličatí vejtahové) byli vyřízeni.

Moje dvojče Go, Tohle jsem si říkal už tolikrát, že se to pro mě stalo uklidňující mantrou místo skutečných slov: Mojedvojčego. Narodili jsme se v sedmdesátých letech, v době, kdy se dvojčata rodila vzácně, trochu magicky: bratranci a sestřenice jednorožce, sourozenci skřítků.

Dokonce mu i nadšeně peru ponožky, které nacházím na tak neuvěřitelných místech a tak zmuchlané, jako by je po domě roznášel a schovával nějaký skřítek.