čtvrtek 20. listopadu 2014

Veronica Roth - Aliance

Série: Povstalecká trilogie #3
Originální název: Allegiant
Počet stran: 364
Rok vydání: 2014 / originál 2013
Žánr: dystopie, young adult
Nakladatelství: CooBoo

Anotace:

Na frakcích založená společnost, v níž Tris Priorová kdysi věřila, je v troskách – zničená násilím a mocenskými boji, zjizvená ztrátou a zradou. Když tedy dostane možnost prozkoumat venkovní svět, neváhá, je připravená. Třeba právě za plotem ona i Tobias naleznou společný lehčí život, svobodný od zbytečně komplikovaných lží, zamotaných vztahů a bolestných vzpomínek.

Ale Trisina nová realita je mnohem alarmující než ta, co nechala za sebou. Staré objevy jsou rychle zbaveny své důležitosti. Výbušné nové pravdy mění srdce těch, které miluje. A Tris tak znovu musí bojovat, aby dokázala pochopit složitost lidské povahy – i své vlastní – zatímco čelí rozhodování o odvaze, oddanosti, obětavosti a lásce.


Mé hodnocení:

Poslední dobou jsem na sebe pyšná kolik rozečtených sérií jsem dokončila, jednou z nich je i Povstalecká trilogie. Druhý díl mě moc nebavil, říkala jsem si, že to byla jen výplň před epickým finále. No, mýlila jsem se. Tato kniha mě ze začátku nebavila. Asi 150 před koncem jsem se trochu začetla, ale konec byl opět moc zdlouhavý a já byla ve výsledku celkem zklamaná.

Tris je uvězněná, čeká na soud. Odpadlíci převzali vládu nad městem a vzniká Aliance, která chce svrhnou Evelyn “z trůnu”.  Z počátku se kniha odehrává ve městě a pak se malá hrstka lidí, i s Tris a Tobiasem, dostane za hranice jeho hranice a konečně se můžeme podívat co za svět je za branami rozpadlé frakční společnosti. Čekala jsem snad něco nečekaného, ale podle mého to bylo stejné jako uvnitř. Jen na jiné úrovni.

Dozvídáme se nějaké podrobnosti o experimentech a naše skupinka uprchlíků se dozvídá, že Svět netvoří jen jejich společnost, trochu depresivní, ale snad si uvědomovali svou malost, ne? 

Kapitoly se střídají z pohledu Tris a Tobiase. Ač tohle střídání mám ráda, tak v této knize mi to vůbec nesedlo. Často jsem tápala kdo že to vypustil z úst… Ke konci knihy jsme zažily trochu akce, ale potom to znovu zabředlo to nic neříkajícího depresivního monologu.  

První díl byl naprosto úžasný a ráda se k němu někdy vrátím, ale druhý a třetí díl už bych asi znovu nečetla. Kdyby se z trilogií jen neždímali peníze. Jako kniha stojící o samotě, by byla úžasná. Už asi začínám být na trilogie alergická. Každopádně pokud jste četli předchozí dva díly, tak by jste sérii asi měli nějak zakončit. Pokud ne, přečtěte si raději jen první díl, ten je úžasný.  


Citace:

"Kdo jste?" domáhám se odpovědi.
"Patříme k Alianci," odpoví ten samý hlas. "Je nás hodně, a přesto nejsme nikdo..."

Nechávám za zády město a s ním i svou matku, otce, a všechno trápení a noční můry a zlé vzpomínky, a frakce, které mě drželi v zajetí svých úzkoprsých představ.

Christina se zasměje. "Cože?"
"Lejstročumil. Slečno, vy neznáte základní pojmosloví?"
"Vy Neohrožení máte vážně divnej slang. Meloun. Škrob. Lejstročumil... A co Upřímní? Těm taky nějak říkáte?"
"Jak by ne," ujistí ji Uriah. "Kreténi." 


3 komentáře:

  1. Krásná recenze. Tuto knihu bych si chtěla přečíst. :))

    OdpovědětVymazat
  2. Až takhle Tě zklamala jo? Mě se také nejvíc líbila jednička, ale rozhodně nelituju přečtení dalších dvou dílů. Nejvíc mi iritovalo, jak Tobias zženštil a Trisina tvrdohlavost mě také často doháněla k šílenství. Ale zaujal mě ten odvážný konec. Podle mě docela dobré zakončení série :) Ale znáš to, sto lidí, sto chutí.

    OdpovědětVymazat
  3. Jo Tobias mě zklamal. Měla jsem ráda toho nepřístupného mračouna z jedničky, Tris ho zkazila... No ten úplný závěr byl fajn, ale sem tam mě tam něco rozesmálo, ale nebudu sem psát spoilery

    OdpovědětVymazat

Každý komentář potěší. Děkujeme :)