pondělí 8. prosince 2014

J. R. R. Tolkien - Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Název: originál The Hobbit or There and Back Again, česky Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
Autor: John Ronald Reuel Tolkien
Přeložil: František Vrba
Rok vydání: originál 1937, poprvé česky 1979, moje vydání 2005
Počet stran: 250
Nakladatelství: Argo
Žánr: Fantasy

Nevím, proč mi trvalo celý dosavadní život Hobita přečíst. Zkrátka mě vždycky tak nějak míjel. Teprve toto léto jsem poprvé viděla filmy Pána prstenů (a rovnou jako celistvý maraton v kině, byly to prodloužené verze a nedoporučuju to! :D) a konečně byla i připravena začít s knihami pana Tolkiena. 

Bilbo Pytlík je hobit, rád jí, odpočívá a pokuřuje svůj milovaný tabák. Tuhle idylku mu však překazí čaroděj Gandalf, který se rozhodl jej poslat na náročnou výpravu. A tak se u Pytlíka doma sejde rovnou celé procesí trpaslíků a on je nucen s nimi vyrazit vzhůru za pokladem, který střeží obávaný drak Šmak. Byla mu udělena funkce lupiče, tudíž se od něj očekává, že je za každé situace dostane z maléru. Ne zrovna něco, co by takový malý hobit ocenil. Jejich cesta je dobrodružství od začátku až do konce. Ať už potkají zlobry, elfy, skřety, vrrky nebo třeba pavouky, nebezpečí na ně číhá zkrátka všude. Naštěstí je tu pár takových, kteří jim pomohou, třeba orlové nebo Medděd. Všichni zažijí spoustu hladu, strádání a strachu, ale nakonec se přeci jen postaví tváří v tvář Šmakovi. No, nebo k tomu mají alespoň hodně blízko. Získají tolik vytoužený poklad trpasličích předků nebo je místo toho drak sní? Můžou ho také porazit a být zajati armádou Jezerních lidí či elfů. Možností je spousta. A všechny jsou vzrušující a plné překážek. Je to zkrátka nezapomenutelná Cesta!

Jak začít? Je tam toho tolik. Vy Tolkiena všichni milujete, že? Ano, už to chápu. Můžu se přidat? Protože tohle bylo jako.. Wáu! Ano, vážně super. Prostě super. Ale vezměme to popořádku.


Jenom drobnost - potěšila mě mapa a obrázky uvnitř knihy. Nevěděla jsem, že tam budou, takže paráda!

Když se poprvé u Bilba doma vyvalí všichni trpaslíci, málem z toho dostane infarkt. I já jsem k němu neměla daleko. Říkala jsem si - no ten Gandalf je teda pěkná potvora. A kde jako vezme tolik jídla, aby všechny nakrmil? To jsem ovšem podcenila hobity, měl by toho jídla i více. Akorát škoda těch makových koláčů, na které se tak těšil. Tak tedy máme malého hobita a celkem neuvěřitelných 13 trpaslíků (jen pro pořádek a budoucí reference - Dvalin, Balin, Kili, Fili, Dori, Nori, Ori, Óin, Glóin, Bifur, Bofur, Bombur a Thorin), navrch k tomu také čaroděje Gandalfa - dobrodružství může začít!

Dobře. Tak jednoduše, protože jestli se rozepíšu, můžu to jít klidně dnes večer zaskočit svázat a odevzdat to jako nějakou dobrovolnou bakalářku, u téhle knihy by to nebyl problém (taky znáte ten pocit, když chcete říct tak moc, ale bylo by to moc moc tak vybíráte a to nejde?!).

Tak úplně jsem netušila, jaká kniha bude. Vážně mě to úplně minulo. Takže mě tam pár věcí překvapilo. Třeba jsem vůbec netušila, že bude Gandalf takový vtipálek a flegmatik, to bylo super! Trpasličí družinu jsem si jednoduše zamilovala, i když to byli takoví zlatokopové. Bilbo byl zase pořádný umrmlanec, ale já se mu vůbec nedivím, já kdybych měla hlad... Byla jsem nadšená z toho, kolik různých typů bytostí se tu vyskytuje. Přece jenom - elfové, lidé, trpaslíci, skřeti, drak, cosi mezi člověkem a medvědem... To bylo naprosto úchvatné. Ráda bych se s nimi seznámila i více, ale to prozatím nebylo možné, nebyl čas! Taky ten jazyk (ač na pár stránkách to bylo dost divné, tak nevím, jestli to bylo schválně nebo u toho překladatel usínal) byl parádní. Takový bohatý, zajímavý, čtivý, ale přitom ne brakoidní. Prostě super. Líbí se mi, jak Tolkien pracuje s folklorem a vyprávěním v jeho klasické formě. Takové ty prvky starých příběhů, cesty, legend. To z toho dělalo kvalitní dílo, ke kterému se dá vracet celý život (samozřejmě to nebylo jen tím).


Trochu mě mrzí, že tam nebyly více zpracované jazyky všech těch různých potvor. Vím, že tam o tom byla nějaká zmínka, takže možná v tomhle světě všichni mluvili jednotným jazykem. Stejně by ale měli různá nářečí a tak, to si vymluvit nenechám. Tohle má třeba zmáknuté Sapkowski. Přivedlo by to rozlišovaní postav k naprosté dokonalosti!

Už jsem se párkrát zmiňovala, že mám radši fantasy s jedním světem, ne těma dvěma, mezi kterými se přechází, takže tenhle způsob mi vyhovoval. Až po dočtení mi došlo, že tam nebylo příliš magie v podobě kouzlení. Ano, byl tu Gandalf, ale spíše tu byla taková ta skrytá magie jednotlivých ras, ve zbraních nebo třeba i písních. Taková ta nehmatatelná magie, která je všude kolem, ne jen u čarodějů, mágů... To je zajímavý přístup.

Naprosto chápu, že se tahle kniha počítá do klasiky. Ona to taky klasika je. Mám takové rozporuplné pocity. Na jednu stranu je ta kniha vlastně stará, brzo jí bude sto let. Na druhou stranu ale zas není tak stará. Je stará a zároveň moderní. Čtou ji lidé, co by normálně nečetli nic z jiných století a taky lidé, co čtou jen knihy staršího data a díla ověřená časem. Skoro jako by to byl takový mezník, který dokáže spojit mladé nadšence i staré fousaté bručouny v jednu skupinu čtenářů.

Asi nemá smysl knihu doporučovat. Ale stejně to udělám, však ji nemusel číst každý. Je to dílo pro všechny, co milují fantasy. Pro ty, kterým imponuje motiv cesty a dobrodružství a také přátelství a nebezpečí. Podala bych ji těm, kteří umí ocenit jemný humor a situační komiku. Hobit je kniha, která s vámi zůstane. Nedá se dostatečně ocenit napoprvé. Dá se obdivovat a milovat, ale už teď vím, že jsem toho spoustu přehlédla a budu si dávat další a další re-readingy, protože tohle se zkrátka jen tak nepřejí.

Děkuji, pane Tolkiene, už teď se těším na další dobrodružství, která s vámi strávím!






"Vidím, že už se začínají scházet," poznamenal, když zahlédl Dvalinovu pověšenou zelenou kapuci. Pověsil vedle ní svoji červenou a s rukou položenou na prsa prohlásil: "Balin k vašim službám!"
"Díky!" zalapal Bilbo po dechu. Nebyla to sice patřičná odpověď, ale poznámka, že už se začínají scházet, ho zle vyvedla z míry. Měl rád návštěvy, ale rád je znal předem a dával přednost tomu, zvát si je sám. Napadla ho strašná myšlenka, že možná bude málo koláčů, a v tom případě že se na něho jako na hostitele - znal svou povinnost a lpěl na ní, jakkoli byla bolestná - možná nedostane.


"Je to tak šnadné? Musím ši š tím dát šoutěž, můj milášku! Když še milášek žeptá, a ono to neuhodne, tak to šníme, můj milášku. Ještli še to žeptá náš, a my neuhodnem, tak tomu uděláme, co to bude chtít, platí? Ukážeme tomu ceštu ven, tak!"

"Cestoval jsem přes hory s jedním či dvěma přáteli..." začal čaroděj...
"Tucet! To slyším poprvé, že osm osob je tucet. Nebo máte ještě víc takových čertíků, co ještě nevyskočili ze škatulek?"...
"Propánakrále!" zabručel Medděd. "Nevykládejte mi, že skřetové neumějí počítat. To umějí docela dobře. Dvanáct není patnáct, to ještě vědí."
"Já to vím taky. Byli s námi totiž ještě Bifur a Bofur. Netroufal jsem si uvést je dřív, ale tady jsou."
Objevili se Bifur s Bofurem. "A já!" zafuněl Bombur za nimi.

Tam tedy ležel, kolosální rudozlatý drak, a tvrdě spal, z tlamy a nozder mu vycházely třásně páry a chumáčky dýmu, ale jeho oheň byl ve spánku přidušený. Pod ním, pod všemi jeho údy, pod obrovským stočeným ocasem a všude kolem něho se po neviděném dně na všechny strany táhly nesčetné hromady drahocenností, zpracovaného i nezpracovaného zlata, drahokamů a klenotů i stříbra zčervenalého rudým přísvitem.

9 komentářů:

  1. To je moc hezky napsáno ;) Hobita jsem četla nedávno a moc se mi líbil :)

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkná recenze, já asi zůstanu jen u sledování filmového zpracování :) Jsem já to ale barbar..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ále tak aspoň někomu se ten film bude líbit, knihomolové na něj nadávají :D

      Vymazat
  3. Hobita jsem dočetla minulý měsíc a také jsem si ho zamilovala. Myslím, že o tom, jak moc ke čtenářům promlouvá i dnes, mluví dostatečně fakt, že si ho můj brácha přečetl zcela dobrovolně a netají se s tím, jak moc se mu líbil :D :). Já už se nemůžu dočkat, až se pustím do Pána prstenů! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se těším! Zatím teda knihy ani nemám, ale snad brzy začnu nakupovat a číst postupně vše :)

      Vymazat
  4. Ano pověstný maraton Pána prstenů, který se pro velký úspěch musel i opakovat - souhlasím, v kině už nikdy více. :D Ale jinak souhlasím, Hobit je skvělá kniha a tobě se jeho recenze velmi povedla! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prej: "Nikdy více, i když..." Je mi to jasné a děkuji :)

      Vymazat
  5. Já mám Hobita na nočním stolku od té doby, co jsem ho dostal k svátku (9.12.) a né a né se odhodlad a přečíst ho :D

    OdpovědětVymazat

Každý komentář potěší. Děkujeme :)