Fredrik Backman - Muž jménem Ove

Série: -

Originální název: En man som heter Ove

Počet stran: 336

Rok mého vydání: 2014 / originál 2012

Žánr: boží román

Nakladatelství: Host

Anotace:

Ovemu je 59 let. Řídí saaba. To, že byl na pozici předsedy družstva vystřídán už před pár lety (což on sám považuje za převrat), mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. 

Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku. 

Mé hodnocení:

Ove je boží! Tahle kniha mě naprosto uchvátila, smála jsem se, plakala (nejvíc mě dojal konec z kapitoly Muž jménem Ove a cvičná jízda :)) a nevěřícně kroutila hlavou.

Ove je devětapadesátiletý muž, který žije sám. Má své tradice, moc nemluví, je pěkný morous a má veliké srdce! Je to anděl, jinak to nemůžu vysvětlit. Ale takový skrytý, za zamračeným výrazem se schovává opravdu dobrý člověk. 

Když mu do schránky nacouvá nový soused se svým přívěsem Ove ani netuší jak mu jeho rodina změní život. 

Kniha mě naprosto pohltila a když jsem hned první den čtení byla v polovině musela jsem zvolnit, byla by škoda abych tuto úžasnou knihu přečetla tak rychle. Dnes jsem knihu dočetla a bylo to úžasné. Myslím, že každý člověk má nějaké poslaní a Ove pomohl tolika lidem! Irácká těhotná sousedka Parvaneth si mě ihned získala, tahle těhotná cizinka byla sympatická a temperamentní. Takovou sousedku si Ove nepředstavoval.

Styl autora se mi líbil, četlo se to lehce a skoro jako bych byla v té zasněžené obytné zóně (kde se nesmí jezdit auty!) s Ovem. Jednoho takového Oveho znám a je to moc milý člověk pro někoho, kdo se obtěžuje ho lépe poznat. S tím rozdílem, že kočky miluje. Docela bych si tuhle knihu dokázala představit i jako film… Možná někdy v budoucnu…

Kniha se musí líbit snad každému a komu ne, tak mi to raději neříkejte. Ove je ode dneška můj hrdina.

Citace:

Ove byl vždycky instinktivně podezřívavý ke všem nad metr osmdesát pět. Ze zkušenosti došel k závěru, že jim krev zkrátka nezvládá dotéct až k mozku.

Říkalo se o něm, že je zahořklý. Snad to i byla pravda, nebyl si tím jistý. Nikdy se tím blíže nezabýval. Také se o něm říkalo, že je asociální. Podle Oveho to znamenalo, že zrovna dvakrát nemusí lidi. V tom případě mohl s tvrzením jen souhlasit. Lidi to totiž obyčejně nemají v hlavě v pořádku.

Nepochopil, proč si ho vybrala. Milovala samé abstraktní věci: hudbu, knížky a divná slova. Ove byl muž konkrétního. Měl rád šroubováky a filtry na olej. Kráčel životem s rukama zastrčenýma v kapsách. Ona tančila.

Na otázku, Proč musí být pořád tak příšerně šťastná, mu odpověděla, že i jeden sluneční paprsek může prostoupit mnoho tmy.

"KLÁÁÁUN," zavyla tříletá a hopsala na lavici, což Oveho definitivně utvrdilo v domněnce, že to děcko jede v drogách.