Oslavy plné tajemna, jídla a barev

Mnoho z vás si o svátku zvaném Halloween myslí, že je to něco, co bychom určitě slavit neměli. Vždyť to přece není ani náš svátek, že? Já mám ale tohle období moc ráda. Obecně se mi líbí podzim, i když je tohle ponuré počasí peklo pro mé špatné kosti.

Mám ráda obě strany tohoto období. Líbí se mi všechna ta temnota, tajuplnost, u nás (na místě bývalých bažin) věčná mlha a ponurost, ale zároveň miluji onu dokonalou a vždy měnící se barevnost, veselost a všudypřítomné jídlo, které si užívám plnými doušky (bohužel)...

A tak vlastně průběžně slavím podzim (stejně jako si užívám jaro nebo třeba Vánoce a celkově zimu), jehož součástí jsou pro mě i dny Halloweenu a našich Dušiček. Zkrátka hledám jakoukoliv výmluvu, abych se mohla navléknout do něčeho oranžového, upéct tematické cukroví a přečíst si nějakou tajuplnou knihu nebo pustit film v podobném ladění. V předchozích letech jsme se vždy dívali na The Nightmare before Christmas (úžasný film!), tak jsme to tentokrát lehce pozměnili a pustili si Frankenweenieho a Hotel Transylvania (obojí doporučuju).

Letos jsem část víkendu strávila na brigádě, takže k oslavám nezbylo tolik času, ale i přesto jsem si to stihla patřičně užít. Tyto děsivé dny jsem strávila se svými blízkými - přítelem a sestrou. A ráda bych se teď s vámi prostřednictvím fotografií o ty momenty podělila...

 Někdo tvrdí, že je na téhle fotce šum, já v tom vidím dýni, která se teleportuje do vesmíru. Zkuste mi to vyvrátit.

Dokonce i ten měsíc na mě působí strašidelně... :)

Někdy se zadaří a jsou u nás takové mlhy, pokud v tom člověk nemusí nikam jít, je to super.

 Tuhle výzdobu jsem vytvořili se sestřičkou. Jsme šikovné, že?

Dokonce jsem rodině uvařila Halloweenské jídlo. Možná to tu není dobře poznat, ale jsou to těstoviny ve tvaru netopírů, pavouků a dýní.

A k večernímu filmování nám nechybělo ani další jídlo. Uznávám, že ty barvy se moc nevyvedly, ale alespoň trošku tematické to je.

Aby těch dobrot náhodou nebylo málo, přitáhla jsem domů i kilo těchhle "kokin".

A to nejknižnější nakonec - myslím, že The Legend of Sleepy Hollow se pro tyto dny hodí přímo dokonale. Znáte ten příběh?

A Koralina od Gaimana. Tento autor také umí skvěle svým čtenářům nahnat strach.

Příští rok bych si od Gaimana ráda přečetla Knihu hřbitova. Pokud to tak dlouho vydržím.

Tak. To je pro letošní děsivé svátky vše. Dělali jste vy něco speciálního? Jaké knihy se podle vás nejvíce hodí do tohohle období? Já dávám přednost strašidelnosti pro děti, na horory mě moc neužije, takže spíše vítězí tajuplnost a záhadnost...