Knižní únor s Veru

Je to doslova pár dnů, co jsem sepisovala článek o čtení v lednu a už jsem tu zase - tentokrát s tím únorovým. Únor je hodně specifický měsíc, slavím narozeniny a svátek a dostanu díky tomu velké množství knih od svých blízkých. Tento únor nebyl v ničem jiný. 

V únoru mi tedy dohromady přibylo neuvěřitelných 15 knih. Kdysi to bývalo na denním (chápej měsíčním) pořádku, ale poslední dobou už knihy ve velkém nenakupuji, mám jich plné poličky a stále mám co číst, takže to ani není potřeba. 

 Sestra vyrukovala s touto knihou-neknihou. Je to spíše jen taková drobnůstka, ale rozhodla jsem se ji sem i tak přidat, už jen proto, že mi ji dala právě sestra. 

Domluvily jsem se s Aduš, že si dáme knihu na Den darované knihy a já váhala hned nad několika, které jsem si chtěla přečíst a tím pádem i nějak nenápadně procpat jí. Nakonec vyhrál Čarotepec. O téhle knize vím už dlouho. Původně jsem si ji chtěla koupit v angličtině, protože myslím, že by ta slovní hra pro mě byla ještě mnohem zajímavější, ale záviděla bych jí, a tak jsem si ho koupila takhle v češtině.

 Tyto knihy jsem dostala právě od Aduš. Před pár lety jsem četla Tři sestry, Georgette píše otci je další knihy od této autorky. Adélka si asi pamatovala, jak jsem Tři sestry vychvalovala do nebes a sáhla právě po tomto příběhu. Už na první pohled vypadá skvěle, takže se těším, jak se mi bude líbit. Čaroděj z ohňové hory je svým způsobem naprosto jedinečná kniha. Je to taková ten interaktivní příběh, kdy se v průběhu rozhoduji a dle toho se příběh utváří. Žádnou takovou zatím nemám, takže se těším, až to vyzkouším. Rozhodně mě to hrozně láká a připomíná mi to mé tak oblíbené DnD.

 Fantasy není nikdy dost a stejně tak fialové. Možná přesně takhle přemýšlela Aduš, když pro mě vybrala Neviditelnou knihovnu. Už jsem na ni slyšela pozitivní ohlasy, takže doufám, že mě taky bude bavit. Název zní každopádně skvěle. Moje spolublogerka ví, co mě baví. A tak mi vždycky nadělí nějakou tu knihu pro děti. Tentokrát je to Zloděj luridia. Vůbec jsem knihu neznala a vypadá to na dobrý odvaz, takže ji asi brzo popadnu a přečtu.

Kepler je moje srdcovka. Sérii s Joonou mám hrozně ráda a vždycky se těším, že přijde další díl. Tentokrát jsem se rozhodla nečekat a být vzorná fanynka - Lovce králíků jsem si objednala už v předprodeji, přímo u Hostu, poslali mi ji dne, kdy vyšla a hned druhý den mi knihu pan pošťák doručil, celá nadšená jsem ji rozbalila, nafotila a hned taky začala číst. Ještě ji nemám dočtenou, ale zatím mě to baví.

 Ďábelské hry jsem dostala od maminky. Obě jsme četly první díl této série a hrozně se nám líbil. Ona pak koupila i tenhle druhý díl (a rychle ho přečetla), takže nemusím čekat a hned se mohu pustit do dalšího z případů Kim Stoneové.

Knihy k narozeninám jsem dostala i od Terezky. Dala mi dokonce celý můj vlastní knižní box. No a mimo jiné v něm byly právě i tyto knihy. Výjimečná vypadá na zajímavou fantasy, jsem zvědavá, co v knize na mě čeká. Kindred spirits bude spíš taková anglická chuťovka na pár momentů, což já vždycky uvítám.

 Na narozeniny mě vzal Martin do knihkupectví a já si mohla vybrat nějaké knihy. Využila jsem těch z Knižního klubu a vyřádila se tak v knižním koutku. Jasnou volbou bylo pokračování Magisteria, tedy Bronzový klíč. Už jsem knihu i stačila přečíst a samozřejmě to bylo super.

Krom fantastiky jsem si vybrala taky kuchařky, protože se teď snažím hodně zkoušet nová jídla a už jsem nechtěla jen hledat recepty na internetu, protože jsem přece jenom opravdu papírová, takže mě o to víc těší si recept najít právě v knize a vařit podle ní. Energetické kuličky už jsem stačila vyzkoušet a ač jsou recepty velmi náročné na suroviny a asi nezkusím všechny, byla jsem příjemně překvapená. Dostala jsem od rodičů k narozeninám smoothie mixér, takže jsem k němu přihodila i knihu České smoothie. Už jsem jich pár zkusila vyzkoušet a zatím mi chutnaly. Jsou tu i takové, které bych nikdy sama nevytvořila, takže to asi bude dobrý pomocník při experimentech.

 Můžete se podívat na jeden z mnou již vyzkoušených receptů. Kuličky vypadají skvěle a chutnají stejně tak.

 

 Zpracování smoothie kuchařky je taky nádherné. Vždycky se pohodlně usadím na gauč a plánuji, jaké smoothie si další ráno připravím.

 I tyto kuchařky mi nadělil Martin, takže si asi dovedete představit, s jakým nadšením jsem z obchodu odcházela. U Hřejivých polévek jsem váhala a nebyla si jistá, jestli jsou pro mě to pravé, ale nakonec jsem ráda, že jsem je vybrala. Už jsem pár receptů zkusila a zatím mi vše chutnalo. Vaření pro vegany mě lákalo hlavně svou grafikou. Vegan nejsem, ale ráda vařím pro vegetariány nebo vegany, maso jím jen minimálně, takže jsem si řekla, že i tohle pro mě bude dobrý pomocník v kuchyni. A zatím náš vztah funguje skvěle. Recepty jsou prosté, ale moc chutné a opravdu mě baví je zkoušet.

 Tuhle polévku jsem zkoušela úplně jako první a měla vážně úspěch. 

No a nakonec ukázka z veganské knihy. Na jednotlivá jídla je radost pohledět.

To je co se týče nových knih za únor vše. Pokud byste měli zájem, mohu udělat speciální článek přímo o těchto kuchařkách, protože je určitě dobré si přečíst něčí názor, než si ji třeba sami pořídíte. Na některé z knih bude doufám dříve nebo později recenze, minimálně Keplera bych ráda spáchala. A teď už k přečteným knihám.

 Co se čtení týče, nebyl únor nijak slavný. Učila jsem se na zkoušku a četla velmi málo. Sice mi to bylo líto, ale co se dá dělat. Když už jsem si ukousla chvíli volna, spíše jsem hledala nějaké nové recepty nebo sportovala, takže toho času na čtení zbylo opravdu málo. Nakonec jsem přečetla 3 knihy a 1 rozečetla.

Nějak na to byla nálada a já se pustila do Pratchetta a zhltla jeho Maskerade. A bylo to samozřejmě famózní. Čarodějky jsou úžasné. Smála jsem se a hrozně mě to bavilo. Pratchettův humor je neuvěřitelně propracovaný a přesto svým způsobem prostý. Zjistila jsem, že jsem vlastně taková Nanny Ogg, což mě svým způsobem i potěšilo. Její přístup k životu mě baví. Ale i ubručená a přístá Granny má své kouzlo. K těm dvěma v příběhu přibyla Agnes a čarodějky jsou tedy zase tři. Tentokrát jsme se ocitli na prknech, která znamenají svět. Nebo tedy vlastně v opeře. The show must go on! Jestli máte rádi Pratchetta a tuhle knihu jste nečetli, určitě to napravte!

 Čaroděj Zeměmoří už mě provází nějakou dobu. Tentokrát uzrál čas na Tehanu. A bylo to fajn. Líbilo se mi to. Tahle série je taková... klidná. Celé to plyne velmi pomalu a s rozmyslem. Pokud hledáte v knize akci, tady jí příliš nenajdete. Ale přesto se u příběhů Le Guinové nikdy nenudím. Tenhle byl svým způsobem specifický. Opět jsme se setkali s dívkou z Hrobek Atuánu a mohli vidět kompletně zlomeného a změněného Krahujce. Do příběhu navíc přibyla dívenka, k níž byl osud obzvlášť krutý. Tehanu byl takový příběh ze života s kapkou magie navíc. Opět to bylo tak nějak o síle příběhů a víře. O putování a změnách. 

 Magisterium mě baví. Ano, samozřejmě, je to série pro děti. A ano, velmi to připomíná Harryho Pottera. Ale mě to vůbec nevadí. Prostě se mi to líbí. Po zdlouhavém Pratchettovi byl Bronzový klíč jako nový závan větru. Knihu jsem prolétla během dvou dnů a byla spokojená. Nemohu říct příliš, abych náhodou nějakým způsobem nespoilerovala, ale pokud už za sebou máte první dva díly, tady vás asi čeká pár překvapení. Příběh se pomalu stupňuje a jde do tuhého. A naší mladí přátelé jsou v tom až po uši. A nedají si říct. Jestli sérii neznáte nebo jste ji nečetli, určitě to zkuste, třeba se vám taky bude líbit jako mě.

No a měsíc jsem uzavřela právě Keplerem. Naneštěstí jsem ho nestačila přečíst celého. Což je ale na druhou stranu dobře, protože jsem tak získala pár dnů navíc ve společnosti Joony. Lovec králíků je nářez. Zatím jsem někde za půlkou a dost mě to baví. Vypadá to, že si Kepler spraví svou pošramocenou pověst způsobenou knihou Playground. Více se rozpovídám až v dalším článku případně v recenzi na Lovce králíků, ale zatím mohu říci jedno - určitě to zkuste, stojí to za to!

To je tedy úplně všechno. V únoru jsem přečetla 3 knihy a 1 rozečetla. Mé konečné skóre tedy činí 1111 přečtených stran. To číslo vyšlo ale naprosto bombasticky! Chabé, já vím, velmi chabé. Ale vzhledem k tomu, kolik se toho dělo, jsem ráda aspoň za tohle. Mohu jen doufat, že bude březen trochu více naplněný přečtenými stranami. No a pokud ne, nevadí, hlavně, aby mě vybrané knihy bavily. A co jste v únoru přečetli vy? Pochlubte se.