sobota 13. července 2013

Stephen King - Dallas 63

Autor: Stephen King
Název: Dallas 63
Originální název : 11/22/63
Počet stran: 736
Rok vydaní: 2012 / originál 2011
Žánr: sci-fi

Anotace:

Dne 22. listopadu 1963 otřásly Dallasem tři výstřely. Prezident Kennedy zemřel a svět se změnil. Kdybyste měli možnost změnit dějiny, udělali byste to? Stály by ty důsledky za to? Stephen King zve čtenáře na cestu časem do 50. let minulého století – pryč ze světa i-podů a mobilních telefonů do světa Jamese Deana a obrovských bouráků až ke dni, kdy bude JFK zastřelen, ledaže… Jake Epping je pětatřicetiletý učitel angličtiny na střední škole v Lisbon Falls, stát Maine, který si přivydělává učením v jednom vzdělávacím programu pro dospělé. Netrvá dlouho a Jake dostane od jednoho ze studentů slohovou práci – pochmurný, drásavý příběh vyprávěný v první osobě o jisté noci před padesáti lety, kdy se otec Harryho Dunninga vrátil domů a kladivem zabil jeho matku, sestru a bratra – a přítel Al, který vede místní bistro, Jakeovi prozradí tajemství: jeho skladiště je portálem do roku 1958. Vyšle Jakea na šílenou – a šíleně nemožnou – misi, při které se má pokusit zabránit vraždě Kennedyho. A tak začne Jakeův nový život pod jménem George Amberson v novém světě, kde žije Elvis, JFK, neklidný samotář Lee Harvey Oswald a krásná středoškolská knihovnice Sadie Dunhillová, která se stane láskou Jakeova života – života, který porušuje všechna běžná pravidla času. King svou neobyčejnou sugestivní mocí spřádá reálie a kulturu jiné doby do příběhu, který čtenáře pohltí eskalujícím napětím. Kniha patří k vynikajícím románům typu co kdyby? Kombinuje to nejlepší Kinga: sugestivní napínavé vyprávění a epickou šíři záběru.

Mé hodnocení:

Učitel angličtiny Jake se rozhodne pohrát si s minulostí a tak trochu změnit svět. Povede se mu to?
Rád chodí do Alovy jídelny na pořádný burger, je v jídelně pravidelný strávník, ale s majitelem/kuchařem se znají jen okrajově. Jednoho dne mu Al zavolá do školy, jestli by nemohl hned přijít. Jake přijde a nevěří svým očím. Přesto že to není ani jeden den kdy naposledy viděl majitele/kuchaře, Al se ze dne na den změnil, shodil nejméně 60 kilo, tváře se mu propadly, chrčí a sotva popadá dech. Co si budeme nalhávat, tolik vykouřených cigaret muselo vest k rakovině plic, ale ze dne na den?
Al se svěří Jakeovi se svým tajemstvím. Ve skladě má průchod do roku 1958. Zpočátku jsem si myslela, že pan učitel a majitel Alovi jídelny sestrojí stroj času a budou si cestovat tam a zpět, ale tak to není, jde jen o neviditelné schodiště, kterým slezete do roku 1958. Jak jednoduché že? Počkáte si 5 let v minulosti, zachráníte presidenta, vrátíte se zpět do roku 2011 a je to, svět bude krásný.
Jenže tak jednoduché to není. Minulost nechce být změněna. Al v minulosti vydržel „jen“ 4 roky a musel se vrátit zpět. Tak se svěřil panu učiteli a pověřil ho nelehkým úkolem. Jake vleze do roku 1958 a je z něj Georg, který se potlouká Novou Anglií zamořenou kouřem z cigaret, které visí z koutku úst snad devadesáti procentům obyvatel. Tatam je strach z rakoviny plic. Georg/Jake může zůstat v minulosti, jak dlouho chce a přitom po vrácení do roku 2011 je vždy o dvě minuty později než když procházel do roku 1958.
Jak jsem řekla, minulost nechce být změněna a Georg/Jake prochází mnoha nástrahami.
A co myslíte, podaří se mu změnit svět, zachránit presidenta před kulkou mířenou do hlavy? Pokud to chcete vědět budete si to muset přečíst a povím vám, že to rozhodně stojí za to. Pan King se do toho pořádně obul (ostatně jako do všech svých děl). Nemalá zmínka o městečku Derry a vrahovi oblečeném do kostýmu klauna, mě velice potěšila (kdo ví proč?).
Kniha dopadla tak, jak dopadla a já sem ráda, dočkala jsem se i trochu romantiky a nesmírně sympatická mi byla ruská emigrantka a manželka atentátníka - Marina.

Citace:


To mě naplňovalo pocitem, který nedokážu vysvětlit. Nebo nechci. Vysvětlení jsou hrozně laciná poezie.

Domov znamená pozorovat, jak měsíc stoupá nad volnou, spící krajinou, a mít někoho, koho můžete zavolat k oknu, abyste se mohl dívat spolu.







Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář potěší. Děkujeme :)