Autor: Kendare Blake
Rok vydání: originál 2012, česky 2013
Počet stran: 272
Žánr: sci-fi, fantasy, horror
Prve musím říct, že mě potěšilo, že je název knihy přeložený správně a bez zbytečných přesahů a blbostí, které si vymyslí překladatel, protože těch knih/filmů s divným českým názvem, co nesedí k tomu původnímu, je opravdu dost. Knihu četla spousta lidí a slyšela jsem na ni pět samou chválu, tak jsem po ní sáhla také, ikdyž nejsem zrovna zastáncem horrorové literatury (protože je to příliš strašidelné).
Anna mě naštěstí až tak nevyvedla z míry, byla to pro mě spíš taková pohádka s horrorovými prvky. Ze začátku jsem si nemohla pomoct a strašně moc mi to připomínalo Supernatural. Všechno to ohledně stěhování, zabíjení různých nestvůr, lovců duchů, přátel, co posílají typy a také hned první případ, který hrdina vyřešil, mi dost připomínal první díl Supernatural, akorát tam to byla Woman In White a tady jakýsi stopař, ale dost možná to pochází z podobných pověstí, legend či co, v tomhle bohužel zběhlá nejsem. Samozřejmě vím, že v této oblasti není nic jiného co vymýšlet, když je to lovec duchů nebo cokoliv podobého, prostě má takový život, nepřišlo mi to jako zkopírované Supernatural, spíše jako by autorka měla tento seriál ráda... Tohle jsem však brzy hodila za hlavu.
Z jedné strany je to klasická kniha pro mladé, střední škola, rodiče, královna školy, partička přihlouplých kluků, kteří dělají nějaký sport a jeden z nich, samozřejmě ten nejblbější, randí královnu nebo vlastně randil, ale když zrovna přišel do školy nový kluk, který nikoho nezná, královna už je volná a přesto pozorovaná svým sportovcem. Je to tak trochu blbka, ale nakonec v ní samozřejmě něco je a možná se dá i dohromady s někým, kdo je mimo její ligu a není to žádná desítka, jak by to bylo v Americké komedii.
To, že byla kniha z tohoto prostředí mi až tak nevadilo, byla to taková přijemná oddechovka, nijak zvlášť mě to nenadchlo, ale ani jsem z toho nebyla špatná a rychle to odsýpalo, což se dalo od tenké knihy čekat.
Cas je ve světě mrtvých jako doma, jeho otec před lety zemřel právě "rukou" netvora a on přebral jeho odkaz a také jeho nůž athame, který má v sobě tajnou a hlavně obrovskou moc, díky níž posílá pryč mrtvé, nemůže je zabít, oni už totiž mrtví jsou, to dá rozum. Jeho maminka je bylinkářka, trošku snad i čarodějka, která míchá koupele z levandule a badyánu. Mají protivného kocoura (mají mé sympatie), který jim pomáhá uvidět duchy, protože na to mají zvířata čuch.
Ke Casovi se dostane, že v jednom městečku zabíjí lidi dívka se jménem Anna, okolo její smrti je spousta
otazníků, ale nejspíše byla násilně zabita, nosí bílé šaty, které na sobě měla v době úmrtí a je tak vlastně oděna vlastní krví. Cas má podivný pocit a okamžitě vyjede Annu zlikvidovat. Ta je však silnější než cokoliv, co do té doby poznal a bůhví proč se ho rozhodne ušetřit a nezabít, i když vraždění ostatních jí problém nedělá. Okolo Case se motá partička jeho spolužáků včetně jednoho čaroděje, který mimo jiné umí číst myšlenky, ale jen někdy. Cas ví, že musí Annu zničit, ale z nějakého záhadného důvodu k ní začne pociťovat něco, co není odpor nebo nenávist, a ti dva se sblíží. Ke všemu se okolo Case začne motat také to, co zabilo kdysi jeho otce a on se s tím vším musí vypořádat...Myslím, že autorčin styl je zajímavý, není to přímo nudné, i když bych řekla že je to spíš takové pozvolné a neděje se zde žádný hurikán akce a okamžiky, které by mě stresovaly. Anna se mi líbí, tato postava je mi sympatická a její obraz v bílých šatech potřísněných krví mi utkvíval v hlavě a popouštěl uzdu mé fantazie, je to zajímavý motiv a příběh a také jsem ocenila, že tu bylo blíže objasněno, co se s Annou vlastně stalo a bylo to navíc uděláno zajímavým způsobem a ne třeba článkem z novin. Cas je tak trochu frajírek, ale vcelkem zato je to hodný kluk, rozhodně to není žádný hurikán, který vrazí do města, poklátí, co se dá, zničí pár duchů a jde o město dál, budiž mu to ke cti. Jeho maminka se mi taky líbí, chtěla bych doma někoho, kdo by mi vařil levandulové koupele, dělal vonné svíčky a vyráběl olejíčky.
Jsem zvědavá na druhý díl Anny a co si v jejím příběhu autorka vymyslí. Uvidíme, nebo spíš já, ostatní už to ví...
"Vypadni!" zařve Anna těsně za mým ramenem. Pohlédnu přes pohovku a je tam, moje bohyně smrti. Velký černý chuchvalec vlasů se jí kroutí jako hadi a skřípe zuby tak, až by z toho živé dásně krvácely. Nutkání vyskočit s athame v pohotovosti mi zdvojnásobí tlukot srdce. Zhluboka se nadechnu. Předtím mě Anna nezabila. A cítím v kostech, že mě nechce zabít ani teď. Proč by jinak plýtvala časem na tu světelnou show s mrtovali tam dole? Vrhnu na ni svůj nejlepší sebevědomý úsměv.
"Brzy budu tvůj otec, Anno," upozorní ji Elias. Z těch slov se mi obrátí žaludek. "Musíš mě poslouchat." Chtivě si olízne rty. Uslyším za sebou, jak moje Anna, Anna krví oděná, začíná chrčet.
Annu jsem nedávno dočetla a opravdu se mi líbila.. :)))
OdpovědětVymazat