Mitch Albom - Pět starých známých

Název: Five People You Meet In Heaven, česky Pět starých známých
Autor: Mitcha Albom
Rok vydání: originál 2003, česky 2006
Počet stran: 182
Žánr: román (těžko zařaditelné)


Dlouho jsem tuto knihu přehlížela a nebyla si jistá, zda si ji mám přečíst, hřála se mi na poličce posledních pár let a tak nějak jsem tušila o čem je, což mě zrovna nelákalo. Nakonec jsem se jí konečně chopila a samozřejmě jsem byla nadšená.
Údržbář Eddie pracuje v lunaparku a je to takový starý chlápek, který dělá všechny různé opravy a zkrátka údržbu. Kulhá a má problémy s chůzí, což je částečně způsobeno jeho vysokým věkem, ale hlavně jeho zraněním, které prodělal za války. Hned na prvních stránkách se dozvídáme, že Eddie má asi hodinu před smrtí a vůbec o tom netuší (nečekaně). Prostě jen prochází a chvílemi dělá nějaké drobnosti. V lunaparku dojde k nehodě a začně se jakoby oddělovat jeden vozík od zbytku konstrukce kolotoče, který se ze strašidelně nebezpečného stal smrtonosným. V posledních chvílích svého života Eddie spatří malou holčičku, která stojí na místě, kam za moment spadne utržená část kola, rozběhne se a ...
Nebyla jsem si jistá, co přijde a jestli to bude nějaká trapárna nebo strašný doják, který bude hrát čtenáři na nervy a kde se bude Eddie dušovat a snažit se napravit své smrtelné hříchy. Některé takové věci se zde staly, ale bylo to takové přirozené a fajn. Eddie je mrtvý a v nebi na něj čeká pět lidí, kteří nějakým způsobem zasáhli do jeho života a teď ho mají provést jeho cestou do jeho vlastního nebe, tak, aby se smířil se svým dosavadním životem a pochopil určitá úskalí, která se mu stala.
Potkává méně i více známé lidi. Znovu uvidí svého otce, s kterým měl značně komplikovaný vztah, tato část pro mě byla velmi emotivní a myslela jsem, že by to mohla být má oblíbená část knihy... Eddie nerozumí všemu, co se mu jeho Pět starých známých snaží naznačit, některé skoro nezná, ne všichni lidé, kteří se okolo něj motají, ho mohou slyšet nebo s ním mluvit. Prochází nebem a s každým novým člověkem přijde jeho nová podoba tak, jak to chtěl onen Eddieho známý.

Nemá cenu více rozpitvávat, co mu těchto pět lidí napovídalo a jak moc důležití byli pro jeho život. Důležití byli samozřejmě dost, jinak by se nedostali do té jeho top five. Eddie si uvědomí nějaké škody, které napáchal za svého života, dozví se také, jak to bylo doopravdy s jeho válečným zraněním a pozná pár zajímavých věcí ze svého života i života lidí, kteří mu byli blízcí. Konečně tak nějak pochopí svého otce a jejich vztah a také se dozví něco více o lunaparku... Je tam toho celá spousta, toto je jen střep toho, co na Eddieho padne po jeho smrti.
Potěšilo mě, že potkal Eddie v nebi svou krásnou manželku a svou jedinou lásku Marqueritu. Po části s otcem byla nakonec toto ta moje asi nejoblíbenější a nejemotivnější, protože tady si Eddie uvědomil mnohé a tolik netápal.
Kniha je zajímavě poskládaná, prolínají se zde scény z nebe s návraty do Eddieho života, především do dnů jeho narozenin v průběho celého jeho života a toho, co se v tyto dny vlastně dělo a jak to probíhalo, ať už napovrch tak v Eddieho nitru.
Tak trochu mi to celé připomínalo Chatrč od Wm. Paula Younga. Bylo to taky takové trochu nadpřirozené a neuvěřitelné, krásné a zároveň neskutečné. Líbilo se mi to moc a uplývalo to opravdu rychle, kniha mi zabrala pár hodin v jednom dni, je opravdu kraťoučká a navíc takový ten typ, u kterého člověk nepotřebuje pauzy a nechce přestat číst. Řekla bych, že je to celkem oddechovka, což je možná trochu zavádějící. Není to rozhodně žádný thriller nebo horrorová story plná zvratů a krve. Zkrátka taková cesta jednoho muže, který prošel svými 80 lety na zemi a nyní se snaží pochopit, proč se mnohé z toho, co zažil, vlastně stalo. Je to plné takových těch lidských a životních pravd a obyčejné pouze jako sám život. Rozhodně bych ještě po něčem od autora sáhla.

Říkáš, že jsi měl zemřít ty, a ne já. Ale v čase, kdy jsem žil na zemi, umírali lidé zase místo mne. Stává se to každý den. Když blesk udeří minutu po tvém odchodu, když se zřítí letadlo, do kterého jsi náhodou nenastoupil. Když onemocní tvůj spolupracovník, a ty sám zůstaneš zdravý. Domníváme se, že tyhle věci určuje náhoda. Jenomže ve všem je rovnováha. Jeden odchází, jiný může růst. zrození i smrt jsou části jednoho celku.

Ztracená láska je stále láska, Eddie. Jenom převlečená do jiných šatů. Nevidíš, jak se na tebe usmívá, nemůžeš ji pozvat na večeři, pohladit ji po vlasech, ani s ní vytáčet sólo na tanečním parketu. Ale s tím, jak tyhle zážitky mizí, jiné zesilují. je to tvá paměť. Tvá láska se stane vzpomínkou a vzpomínka láskou. Je s tebou, držíš ji v náručí. Tančíš s ní. Život na zemi musí jednou skončit. Láska ne.