Můj rozhovor se spisovatelem Andersem de la Motte, autorem série Game/ my interview with Anders de la Motte, the author of Geim series

Při posílání e-mailů do blogtour jsem jeden napsala také angentovi pana de la Motte a on mi navrhl, že by bylo skvělé rovnou vytvořit celý rozhovor, místo jedné otázky, kterým bych poté mohla Anderse a jeho knihu předvést českým čtenářům, jelikož právě nyní u nás vychází Buzz, máme to trochu tematické a já stihla vše připravit a mám celý rozhovor hotový. Otázek jsem kladla spoustu, vše to probíhalo anglicky a písemnou formou a Anders je velmi dobrý v komunikaci a já byla plynulostí jeho odpovědí nadšená, takže pokud jej máte rádi, určitě si rozhovor přečtěte. Stojí to za to. No a kdyby tohle náhodou bylo fajn, myslím, že bych v tom mohla i pokračovat a udělat takových rozhovorů víc. Rozhovor jsem celý přeložila do češtiny a ráda bych pod tuto českou verzi poté dala i verzi originální, tedy anglickou. Za případné nedostatky v překladu se omlouvám, ale je to sakra těžké něco dobře přeložit. Agent pana de la Motte Federico Ambrosini byl úžasný a dokonce mi poslal i nějaké fotky, které jsou volně šířitelné a vyfotografoval je jistý Jörgen Ringstrand.

Enjoy

Nejdříve bychom samozřejmě rádi věděli, jak jste vůbec přišel na ten nápad napsat tuto knihu.

Rozhodl jsem se, že chci napsat něco odlišného, něco co bude rychle plynout a bude to moderní, něco velmi typického pro rok 2010. Měl jsem nápad o muži, který najde něco záhadného v letadle, nejdříve to měla být USB flashka s obrázky, ale to vytvořilo nějaké problémy (neměl by hned jak si prohlédnout, co na flashce je). Tak jsem to změnil na kameru, kde je možné vidět obrázky na displeji. Kamera ale nepůsobila až tak moderně, takže jsem to změnil na smartphone a přidal záhadné zprávy. Mobil se nemůže používat v letadle, takže jsem tu scénu přesunul do vlaku a najednou jsem měl úvodní scénu, kde HP najde onen záhadný telefon. Protože je to tak trochu anti hrdina, je celkem líný a sebestředný, potřeboval jsem něco, co by ho přimělo k akci, a pozvání do hry se zdálo jako dobré řešení. Rychle se ukázalo, že HP by udělal celkem cokoliv pro trochu ocenění a uznání. Přidal jsem to, že se může sám natáčet a tabulku, kde mu lidé dávali hodnocení a došlo mi, že mám všechny předpoklady, které jsem potřeboval k napsání thrilleru, krom někoho, kdo by vyvážil jazyk HPho a jeho sobectví. A v tu chvíli přišla na scénu Rebecca.

HP používá takový zvláštní způsob vyjadřování a v knize je hodně anglických komentářů v jeho hlavě, což je něco ne až tak neobvyklého pro švédskou literaturu. Je to způsob, jakým přemýšlíte vy nebo to bylo čistě jen pro jeho postavu?

Je to vlastně tak trochu mix obojího. Pracoval jsem na mezinárodních pozicích pro dvě obrovské americké společnosti posledních 11 let, takže celá komunikace byla v angličtině. Někdy se snažím najít slovo švédsky a místo toho se objeví nejdříve to anglické. S HPem jsem prostě mohl neřešit jakýkoliv výběr jazyka a vybral to slovo, které mě napadlo jako první. Také jsem ale věděl, jaká slova se běžně používají anglicky a ta jsem přidal do jeho jazyka. Bylo jich celkem dost. HP a já navíc sdílíme stejný vkus na filmy a televizní pořady, takže jsem přidal pár citátů a referencí, což mu přidalo na takovém tom popkulturním geekish (fakt nevím, jak to říct česky, aby to stejně nebylo jen rádoby české slovo) přístupu, který mám rád (a je velmi blízko mě samému).

Nějakou dobu to v knize vypadalo, jakoby Rebecca byla HPho milenka a ne sestra. Bylo to schválně nebo jsme si spíše měli myslet, že Rebeccin "přítel" byl součástí Hry?

Tato scéna byla vlastně mým malým experimentem. Představil jsem dlouhonohou dámu v HPho scéně a dlouhovlasého chlápka se smartphonem do té Rebecciné. Jelikož většina čtenářů očekávala, že jsou milenci, prostě si vyplnili ta prázdná místa a vyvodili si, že to tak je. Ale doopravdy tu není žádný důkaz, jen pár detailů, které čistě náhodou podpoří jejich očekávání, tak trochu jako to dělá HPho mozek, když si začně myslet, že Hra je celosvětovou konspirační teorií. Vidíte to, co chcete, spíše než to, co tam opravdu je. A takto přesně fungují všechny konspirační teorie.
A nemějte strach, rozhodně jste ještě neviděli vše okolo Rebeccina přítele.

Vaše kniha je plná IT drobností - počítače, internet, heckování do různých systémů - což je něco, co není tak snadné pro každého. Jste expert v této oblasti?

Vlastně vůbec ne. Jsem jen častý uživatel a stejně tak to platí u většiny postav v knize. Někdy se mým knihám říká IT-thrillery, ale to je podle mě trochu zavádějící. Pokud je člověk schopný použít telefon a posílat e-maily, nebude mít žádné problémy pochopit zápletku. To, co mě zajímá mnohem více, než technická stránka naší IT technologií řízenou společností je to, co všechno tyto novinky a různá fóra dělají našim běžným lidským potřebám. HP se chce zoufale cítit ocěňovaný a být něčeho součástí. Chce, aby si lidé uvědomili, jak chytrý a talentovaný opravdu je. A díky Hře tuto šanci dostane. My ostatní používáme Facebook, Instagram nebo Twitter. Ale ta touha je úplně stejná, jakou měli naši předkové v době kamenné. Chceme být součástí nějaké komunity, kde by nás vnímali naši vrstevníci - být uvnitř jeskyně u ohně a ne venku v temnotě.

Víme, že jste měl podobnou práci jako Rebecca, byly zde někdy tak vypjaté situace, jaké zažívá ona, nebo je opravdová práce více poklidná?

Haha, opravdová práce není většinou tak nabytá akcí. Vyžaduje to hodně plánování a příprav pro věci, které se z 95% nestanou. Ale pokud pracuješ v této oblasti dlouho, tak i těch 5% se nakonec objeví. Po skoro 20 letech v odvětví práva a bezpečnosti jsem si také zažil svou dávku oněch 5%.

Toto je možná těžké, ale byla v knihách Hry nějaká vaše oblíbená postava?

To opravdu nemohu říct, ti ostatní by se na mě totiž naštvali. :)
HP je opravdu dobrá postava na psaní, ale také je trochu otravné mít takovou postavu ve své hlavě. Rebecca musí mít vše pod kontrolou stejně jako já, a psaní jejích scén je pro mě velmi přirozené. Dvě takové osoby posedlé kontrolou spolu však netvoří dobrý pár. Myslím, že se mi spíše libí různé vlastnosti mých postav, víc než jedna určitá osoba.

V knize byl prvek bratra a sestry, ta představa, že by měli držet spolu, ať se stane cokoliv, což se mi velice líbilo, mimochodem, bylo to z vaší vlastní zkušenosti s rodinou nebo úplně vymyšlené?

Jako s většinou věcí v mých knihách, byla to částečně má vlastní zkušenost a částečně to, co jsem viděl a vymyslel si. Sourozenci mají užší pouto než většina lidí, protože se znají celý jejich život. Ale stejně jako já a moje sestra, nepamatují si vždy věci úplně stejně. Například Rebecca si zidealizovala svého otce, HP ho nenáviděl. Myslím, že tohle vytváří zajímavé napětí v jejich vztahu, spíše než kdyby měli nějaké úžasné dětství a výchovu jako z katalogu. (hoooodně přeneseno, nepřeložitelné)

"Velký bratr tě sleduje" je nápad, který byl poprvé zmíněn v knize 1984, která je stále považována za geniální kousek ve světě literatury, máte tuto knihu a nápady, které v ní Orwell ukázal, rád?

Opravdu se mi moc líbí 1984, vlastně je pár kapitol ve třetí knize ze série Game s názvem "Bubble" pojmenované po událostech, co se v této knize staly. Orwell hodně věcí skvěle odhladl, ale co si dokonce ani on nedokázal představit, bylo, že většina občanů ráda pomůže předat Velkému bratrovi informace, spíše než aby si je musel brát sám. Tohle jde zpět k naší touze být přijatí, kterou jsem už zmiňoval dříve. Myslím, že většina z nás si uvědomuje, že jsme sledování, vzlášť v určitých případech. Stejně nás to ale nezajímá natolik, abychom se vzdali sociálních médií. A tato naše oběť je vyšší než to, co získáme my.

Moc se mi líbilo, jak jste zahrnul do knihy to že, "Ten nejlepší trik, jaký kdy ďáběl udělal, bylo, že přesvědčil svět, že neexistuje." Věříte v nadpřirozeno??

Haha, tento citát je převzatý z filmu "The usual suspects", který je jedním mých (A HPheho) oblíbených. Je to vlastně parafráze z pera slavného francouzského básníka Charlese Baudelaira.
A co se týče nadpřirozena, zůstávám skeptickým, dokud mi někdo nedokáže opak.

Vaše kniha je hodně spojetá s novým světem, ve kterém žijeme, se světem plným nových technologií, kde lidé "mluví" více skrze média než tváří v tvář. Myslíte, že je to dobře, že se proces technologie hýbe tak rychle nebo více upřednostňujete ten starý způsob života bez všech těch počítačů, e-mailů a ostatních dnes tak důležitých médií?

Opravdu moc se mi líbí nové technologie a stal jsem se na nich víceméně závislý. Někdy je to hezké být

úplně odpojený, ale potřebuji pár dnů, aby si na to můj mozek zvykl a vypnul. Být pořád online a připojený ke zbytku světa je závislost a posouvá to člověku jeho soustředění od místa/lidí, se kterými je. Je důležité najít si tu správnou rovnováhu, ale také je to velmi těžké.

A otázka, která se týká té předchozí. Píšete někdy své knihy ručně nebo na psacím stroji, nebo pouze na počítači?

100% jen na počítači.

Co plánujete po Game sérii? Máte už teď nějaké nové nápady v hlavě? Tady v České republice jsou novinky trochu zpomalené a většinou toho mnoho nevíme o nových knihách, dokud nevyjdou.

Zrovna jsem dokončil můj nový náčrt knihy. je to thriller o policistovi, který pracuje s tajnými informátory uvnitř organizovaného zločinu. Ale po infarktu a násilné autonehodě zapomene vše, co se za posledních pár let v jeho životě stalo. Zapomene všechny jeho informátory, kódy, které používá, aby ochránil jejich komunikaci a ještě něco jiného a mnohem důležitějšího. Něco extrémně důležitého. Obrovské tajemství, které by mu spousta vnitřních lidí i těch, co do jeho okruhu nepatří, rádi připomněli. Nebo by naopak chtěli, aby jej úplně zapomněl.

Někteří lidé si myslí, že je tu teď příliš mnoho Skandinávských autorů, kteřý publikují detektivní příběhy, je to těžké být publikovaný v této situaci plné nových knih, které jsou psány každý den?

Je to těžké, protože je tu spousta dobrých autorů. To je důvod, proč jsem se rozhodl napsat něco netypického, co není tak úplně detektivka, abych vybočoval. Dobré je, že většina spisovatelů si pomáhá a navzájem se podporují, aby byli dokonce lepší a také to, že úspěch jednoho autora pomůže i těm ostatním, jelikož to zvýší zájem o tento žánr.

Byl ve vašem životě někdo, kdo byl vaší inspirací pro psaní? Možná nějaký člen rodiny nebo nějaká slavná osobnost?

Rozhodně moje žena Anette. Bez ní bych nikdy nezačal psát, ale hlavně - nikdy bych v tom nepokračoval po tom, co jsem okamžitě neuspěl.

Toto je otázka, kterou lidé nenávidí (včetně mě), ale máte nějakého oblíbeného spisovatele nebo knihu? Pokud ne, klidně nám řekněte váš oblíbený žánr. Čtete rád detektivky?

Mám pár svých oblíbených, kteří se s časem mění. Z poslední doby jsou to třeba F. Scott Fitzgerald (právě jsem znovu přečetl Velkého Gatsbyho, stále je to úžasný příběh), také mám rád norského crimi spisovatele Jo Nesba (miluji jeho zápletky) a britskou crimi spisovatelku Belindu Bauer.

Na jakých knihách jste vyrůstal? Četl jste jako dítě?

Jelikož byla moje matka knihovnice, náš dům byl plný knih a já jsem četl od svých pěti let. Vždycky jsem četl knihy různých žánrů. Moje matka nechtěla, abych četl komiksy, takže jsem je samozřejmě četl hodně tajně, když se nedívala.

Herci, kteří žijí ve stejné zemi, se dobře znají a tvoří speciální komunitu lidí. Děje se něco podobného mezi švédskými spisovateli? Je zde nyní nějaký respektovaný švédský autor?

Ano, většina švédských crimi spisovatelů se trochu znají. Někteří mají dokonce tajnou skupinu na Facebooku. Snažíme se a navzájem se podporujeme různými způsoby.

Tady v České republice zatím vyšla jedna vaše kniha. Očekáváme tu druhou, "Buzz", v blízké budoucnosti. Je zde něco, co byste nám o ní mohl říct?

Začíná to smrtelným výletem do pouště v Dubai, ale rychle se to přesune zpět do Stockholmu. Lidé, kteří jsou za vraždu zodpovědní, jsou všichni nějak spojení se záhadnou PR společností, která používá internet velmi pochybným způsobem, aby ochránila své klienty. Ve stejné chvíli jedné z postav vyhrožuje internetový troll, který si říká "MayBey", který se také zdá být pronásledovatelem. Ale jako obvykle v mých příbězích, věci nejsou vždy takové, jaké se zdají. :)

Někteří spisovatelé jsou vzhůru celou noc, aby napsali svou knihu a poté prospí půlku dne. Jaký je váš proces psaní? Potřebujete nějaké speciální místo, abyste něco mohl napsat?

Snažím se pracovat od 10 do 5 každý den, když píšu něco nového. Jsem noční osoba, takže cokoliv před tím (a dvěma až třemi kávami) u mě prostě nefunguje. Většinou jdu do kavárny nebo do knihovny, kde píšu, doma je to na mě příliš tiché. Když edituji nebo když se mi blíží uzávěrka, jsem doma ve své kanceláři a prodloužím si pracovní hodiny od 22 do 2 do rána, když je už v domě klid.

Někteří lidé věří, že číst knihu v originálním jazyce je jediná možnost, jak si ji může člověk užít. Čtete knihy v originále?

Zkouším číst knihy v angličtině, ale hlavně proto, abych si udržel své schopnosti v kondici. Měl jsem tu možnost pracovat se spoustou skvělých překladatelů a vím, že dělají, co mohou, aby udrželi jazyk a tón originálního textu, někdy ho dokonce vylepší.

A poslední ale rozhodně ne méně důležité, stalo se vám někdy, že jste ztratil část knihy, kterou jste právě psal, vlastní chybou nebo nějakou příšernou nehodou? (snad nevadí, že sem odpověď dám, i když je samosebou součástí blogtour, pokud by to byl problém, tak ji vymažu, jen to bylo takové uzavření rozhovoru)

Ne, nikdy (klepu na dřevo). Mám dropbox, virtuální server na Cyberspace, kde si vše zálohuji automaticky, krom toho, že to mám na svém laptopu a na mém TimeMachine routeru. Rebecca by na mě byla moc pyšná. :)


A teď ta anglická verze




For people that would like to read my interview with the autor of Game books Anders de la Motte in the original language - English, feel free to read it below. Thanks again both to the amazing agent of Anders and to the writer himself for this amazing opportunity of being a journalist for a moment and making this interview with Anders de la Motte. We wish you all the best with your books.

First of all, of course, we would like to know, how did you even come up with the idea for your book?

I decided I wanted to write something different, something fast-paced and modern, something very typical for the 2010’s. I had an idea about a guy finding something puzzling on a plane, at first it was a USB stick with pictures but that created some visual issues (i.e. he had no way of immediately checking what was on it). So I changed it to a camera where you can see the pictures on the screen. A camera didn’t really feel all that modern so I changed it to a smartphone and added the mysterious messages. You can’t use your phone on a plane so I move the scene to a train and suddenly I had the opening scene where HP finds the mysterious phone on the train. Since he is an anti-hero, quite lazy and self centred, I needed something that would make him jump into action and inviting him into a game seemed to do the trick. It quickly turned out that HP would do almost anything for a bit of cred and appreciation. I added him filming himself and the scoreboard where people rated him and realized I had all the elements I needed to write a thriller, short of someone to balance out HP’s language and selfishness. That is when Rebecca came along.

HP uses this special kind of expressions and there is a lot of English comments in his head, which is something not that uncommon for the Swedish literature. Is this the way you think or it was just for the sake of the character? 

It is a mix actually. I’ve worked international positions for two large American companies the past 11 years, meaning all communication was in English. Sometimes when I try to find a Swedish word the English came first. With HP I could just lower my language filter and use whatever word came up. But I also stared listening to what English words where commonly used and added those into his language. There was quite a few. Finally, HP and I share the same taste in films and TV shows so adding some quotes and references from these gave him a pop-cultural geekish attitude that I like (and that is close to my own)
For quite some time, it seemed from the book as if Rebecca was HP’s mistress not a sister. Was that intentional or was it more about us thinking Rebecca’s “boyfriend” was involved in the Game?
Actually that scene was a small experiment from my side. I presented a “long-legged” lady in HP’s scene and a long-haired guy with a smartphone into Rebecca’s. Since most readers expect them to be lovers they fill in the blanks, and assume they are. But there is really no evidence, just a few details that happens to support their expectations, sort of like HP:s brain does when he starts thinking that the Game is a global conspiracy. You see what you want to see, rather than what is there. This is how all great conspiracy theories work.
And, don’t worry. You haven’t seen the last of Rebecca’s Boyfriend yet :)

Your book is full of the IT stuff - computers, the Internet, crashing up into all kind of systems - which is not something that comes easily to everyone. Are you an expert in this field?

Actually I’m not. I’m just a frequent user and so are almost all of the characters in the books. Sometimes my books are called IT-thrillers and I find that to be slightly misguiding. If you can use a mobile phone and send emails you won’t have any problems following the plot. The thing that interests me far more than the technical parts of our IT driven society is what all these new tools and forums do to our basic human needs. HP desperately wants to feel appreciated and included. That people realize how smart and gifted he really is. Through the Game he gets that opportunity. The rest of us use Facebook, Instagram or Twitter. But the need is the same as out ancestors had back in the stone age. To be included in a community, acknowledged by a group of peers – to be inside the cave by the fire and not outside in the dark.

We know you had a similar job as Rebecca, was there ever such a tense situation as she is experiencing or in the real life the job is more peaceful? 

Haha, real life security work is normally not that action-packed. It requires a lot of planning and preparation for things that in 95% of the cases never happen. But if you work the job long enough even the 5% events will occur. After almost 20 years in law-enforcement and security I’ve had my fair share of 5% moments also…

This might be hard, but was there your favourite character in the Game books?

I really couldn’t tell you, the others would get very upset. :)
HP is very fun to write, but he is also a quite annoying voice to have in your head. Rebecca is a control-freak just like me, and writing her scenes feels very natural. However two control persons together are not always a perfect mix. I think I like different characteristics more that a certain character.

There was this brother-sister element in your book, the idea that they should stick together whatever is happening, which I really adored by the way, was it from your own experience with family or totally made up? 

As with many things in my books, a mix of my own experience, things I’ve seen and things I’ve made up. Siblings has a tighter bond than most people since they’ve know each other all their lives. But as with my own sister you not always see or remember things the same way. For instance; Rebecca adored idolized her father, HP hated him. I think this creates an interesting tension to their relationships, rather than if they had a “little-house-on-the-prairie” kind of upbringing.

“Big brother is watching you” is an idea first mentioned in the book Nineteen Eighty-Four, which is still considered a masterpiece in literature, do you like this book and the ideas that Orwell used in it?

I really like 1984, in fact a couple of chapters in the third book “bubble” are named after events in that book. Orwell got a lot of things right, but what not even he dared to imagine was that most citizens gladly volunteer most of the information to Big Brother, rather than him taking it. This goes back to our need to be included, that I previously mentioned. I think most of us realize that someone is watching, especially when we get the purpose designed advertising on the side-bar. Still we don’t care enough to give up social media. The reward is higher than the perceived cost.

I really liked how you transferred the idea that “The greatest trick the devil ever pulled was convincing the world he didn't exist.” Do you believe in the supernatural stuff?

Haha, the quote is taken from the film “The usual suspects”, one of my (and HP:s) favourites. It is actually a paraphrase from a poem by French author Charles Baudelaire.
As for the supernatural, I remain sceptic until proven wrong.

Your book has a lot to do with the new kind of world we are living in, the world full of new technology where people “talk” more through the media that mouth to mouth. Do you think it is a good thing that the technology process is moving so quickly or do you prefer more the old way of life without all the computers, e-mails and other today very important media?

I really like new technology and have become more or less dependant on it. Sometimes, though it is nice to be completely offline but it takes my brain a couple of days to unwind. Being constantly online and connected to the whole world is addictive and moves your focus from the place/people you are with. It is important to find the right balance. Important, but difficult.

And a question related to the one before, do you ever write your books by hand or on the typewriter or you use only the computer?

See above question :)  100% computer.

What are you planning after the Game series? Do you already have some new ideas in your head? Here in Czech Republic the news is kind of slow, so we usually do not know much about new books until there are being published.

I just finished my new script. It is a thriller about a policeman working with secret informants inside organized crime. But after a stroke and a violent car-crash he forgets everything that has happened the past year. All his informants, the codes he uses to protect their communication and even more important. He has forgotten something extremely important: A big secret that a lot of people both inside and outside the police like to help him remember. Or forget…

Some people think that there is now too many Scandinavian authors that publish detective kind of stories, is it hard to get published in this situation full of new books that are being written every day?

It is hard since there are a lot of good writers out there. That is why I decided to write something that wasn’t really a typical detective story in order to stand out. The good thing is that most writers help and encourage each other to do even better and that success for one writer benefits all the others since it increases the interest for our type of genre.

Was there someone in your life that was your inspiration for writing? Maybe some family member or some famous person?

Definitely my wife Anette. Without her I would never have started writing, but even more important: I wouldn’t have continued when I didn’t immediately succeed.


This is a question people hate (including me) but do you have a favourite writer or book? If not, please feel free tell us your favourite genre.  Do your read the detective stories?

I have a bunch of favourites; they seem to change from time to time. My latest reads are: F. Scott Fitzgerald (just re-read the Great Gatsby, still a great story), Norwegian Crime writer Jo Nesbö (love his plots) and UK crime writer Belinda Bauer.

On what kind of books were you growing up? Did you read as a kid?

Since my mother is a librarian our house was full of books and I read from when I was about 5 or so.  I’ve always read a lot of books in all different genres. My mother didn’t like me reading comics, meaning off course I read a lot of those when she wasn’t looking.

Actors that live in the same state know each other quite well and form this kind of special community of people. Is something similar happening between the Swedish writers? Is there some respectful Swedish author right now? 

Yes, most Swedish crime writers know each other a bit. Some of the crime writers even have a secret Facebook group. We try and support each other in various ways.

Here in Czech Republic has come out only your first book for now. We are expecting the second one Buzz in the near future. Is there something you could tell us? 

That is starts out with a fatal desert trip in Dubai but then quickly moves back to Stockholm. The people behind the murder all seem to be linked to a mysterious PR company using the internet in a very shady way to protect its clients. At the same time one of the characters gets harassed by an internet troll called “MayBey” who also seems to be a bit of a stalker. But as usual in my stories, things are not always what they seem :)

Some writers are up all night to write their books and then sleep half the day. What is your writing process? Do you need some special place so you could write something?

I try to work from 10 to 5 every day when I write new material. I’m a night person so anything before that (and 2-3 espressos) doesn’t work. I normally go to a café or a library to write, home is a bit too quiet. When I edit or when the deadline is approaching I sit in my home office and extend the hours to also work from 22-02, when the house is quiet.
Some people believe reading a book in the original language is the only way you can really enjoy it. Do you read the books in the original language they had been written in?
I do try to read some books in English, but mainly to keep my language skills updated. I’ve had the pleasure of working with many skilled translators and I know they do their utmost to keep the language and the tone of the original text, sometimes even improving it.

And last but not least, did it ever happen to you that you lost part of the book you were just writing by your own fault or by some terrible accident?

No never, (touch wood) I have a dropbox, a virtual server in Cyberspace where I back everything up automatically, besides on my laptop and on my Time Machine router. Rebecca would be very proud of me :)