Aprilynne Pike - Křídla

Originální název: Wings

Počet stran: 304

Rok vydání: 2011 / originál 2009

Žánr: Fantasy, román

Anotace:

Aprilynne Pikeová nadchla svým debutem i slavnou autorku ságy Stmívání Stephenii Meyerovou. Není divu, příběh - originální fantasy s přídechem thrilleru a horroru, ale i s prvky love story - o dívce se zvláštním jménem Laurel se čte doslova jedním dechem. Patnáctiletá hrdinka jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi lidi a začíná boj na život a na smrt.

Mé hodnocení:

Už dlouho jsem nečetla žádnou takovou uklidňující knihu. Jasně konec byl trochu napínavý, ale jinak jsem si u této knihy oddechla od nervy drásajících detektivek.

Ze začátku mi to hrozně připomínalo Stmívání. Ta atmosféra a vykreslená krajina a tak nějak celkově. Dokud se Laurel mezi lopatkami neobjevil v podivný útvar, který později vykvetl do nádherného modrého květu. Laurel byla květina a víla dohromady… takže florela. Líbilo se mi jak ji Tamani vysvětloval druhy víl a dozvěděla se, že její druh umí připravovat lektvary. Jen byla škoda, že Laurel žádný připravit nezkusila. Snad v příštím díle.

Laurel měla kamaráda Davida, který byl naprosto úžasný, takový vědátor. Zatím co Laurel byla ze zjištění, že je víla celkem vyplašená a nemohla tomu uvěřit, Davidovi to přišlo ohromě úchvatné a neodpustil si pár pokusů, kterými Laurel více méně dokázal, že florely nejsou jen výmysl z pohádek…

Láká vás svět víl? Tato kniha je pro vás jako stvořená… 

Citace:

"No jasně, ale viděl už jsi někdy rostlinu, jak vylezla z hlíny a vyšla na ulici?"

"Pssst," přerušil ji, otočil hlavu a položil druhou tvář na opačnou stranu jejího hrudníku. Za okamžik hlavu zase zvedl. "Vůbec nic," pronesl sotva slyšitelným hlasem. "Ani na krku, ani na zápěstí. Neslyším nic ani na hrudníku. Zní to..., jako by tam bylo prázdno."

"Co to znamená, Davide?"

"Nemáš pulz, netluče ti srdce. A nejspíš ti netluče, protože žádné nemáš."

"... Vždycky je někdo, kdo tajně věří na kouzla, mýty a legendy. A to jsou lidi, kteří se podívají dál, než je běžné, a uvidí na tomhle světě věci, které jsou skutečně úžasné."