pátek 24. ledna 2014

Erin Morgensternová - Noční cirkus

Název: originál Night Circus, česky Noční cirkus
Autor: Erin Morgensternová
Rok vydání: originál 2011, česky 2012
Počet stran: 440
Žánr: tajemno

Nemiluji cirkusy. Nikdy jsem je moc neměla ráda. Nesnáším kolotoče. A není to jen proto, že je mi z nich fyzicky špatně. Nemám ráda všechny ty vůně. Ty davy. Ten hluk. Tu podivnou hudbu, která vždy hraje z různých reproduktorů a nenechá tě ani na chvíli být. Nenávidím klauny. Jsou strašidelní. A moc se mi nelíbí, že sebou někde plácají medvědi nebo opice, ano vím, cirkusáci milují svá zvířata, ale mě se to prostě nezdá. Ale jak už to tak v životě bývá, přes veškerou nenávist z cirkusů, které bych mohla na vlastní oči spatřit, mi přijdou jako dokonalé prostředí pro příběh. Pro knihu nebo film. Jsou tajemné. Plné lidí. Nikdy nezůstanou dlouho na jednom místě. Mají dlouholetou tradici a lidé v nich jsou věrní. Sobě navzájem i svému cirkusu. Loajalita je něco, co v cirkuse platí v jakékoliv době lidstva. Alespoň to na mě tak působí. Všechny tyto věci si vynásobte stem a máte tu Noční cirkus.
Na začátku máme dva muže, kteří se dohodnou, bez ohledu na následky, že uspořádají jakousi "soutěž" nebo jak to nazvat. Každý si vybere svého učně, toho bude léta připravovat a učit ho různým kozlům (trikům, iluzím, říkejte si tomu jak chcete). Jeden z účastníků tohoto boje bude muset ukázat, že je lepší. A to může trvat celá léta. Posledně to bylo skoro 40. A aby to udělali trochu zajímavější, rozhodnou se, že jako základna pro tento souboj jim poslouží cirkus. A není to jen tak ledajaký cirkus. Je to Noční cirkus.
Celia je jednou stranou všeho. Jako její protivník je vybrán sirotek jménem Marco. Spousta lidí a
dokonalých nápadů a cirkus může začít. Je běžné, že cirkusy jezdí z města do města a nezdržují se příliš dlouho a navíc si drží určitou intimitu a tajemno. Ale v tomto cirkuse je to platí nespočetněnásobně. Cirkus vždy přijede do města bez ohlášení, je otevřený pouze v noci, po zhruba týdnu zase odjede pryč a takto to funguje celá dlouhá léta. Je tvořen spoustou malých stanů, které využívají různé typy umělců, jsou tu akrobati, hadí žena, kartářka, iluzionistka... Člověk, který do tohoto prostředí zavítá, na něj nikdy nezapomene. A skoro se zdá, jako by všechny ty "triky" byly opravdové. Počkat. Ony vlastně jsou. Cirkus je totiž opravdu kouzelný. Jedinečný. Krásný. Byla jsem ze všech těch popisů různých stanů a lidí v nich naprosto unesená. Opravdu naprosto. Četla jsem nějaké negativní názory lidí, kterým se nelíbilo, že bylo v knize málo akce, že se celý ten "souboj" táhl dlouhá léta a kniha byla vlastně spíše o cirkusu než o postavách. Mě to vůbec nevadilo. Bylo to dokonalé. Tajemné. Dechberoucí. Knihu jsem četla
pouze v noci (ano, to dělám u většiny knih, ale tentokrát to dodávalo čtení notnou dávku tajemna).
Ano, souboj trvá celá léta. Ano, je tu spousta popisů. Jsou tu popisy krajiny, popisy stanů, popisy lidí v cirkusu i mimo něj (například naprosto dokonalého hodináře, který si cirkus tak zamiluje, že okolo něj vytvoří celý spolek nadšenců, kteří ho následují po celém světě). Ať se člověk podívá jakýmkoliv směrem, uvidí něco krásného. Musím řict, že mi to opravdu strašně imponovalo. Všechna ta krása. Nevadilo mi, že se kniha vlastně nevěnovala moc postavám. Ano, měly tu své příběhy. Byla tu láska, bolest, něha, ublížení, intriky a lži. Jen to bylo všechno takové hodně jemné a nenápadné. Skoro nepovšimnutelné. A to se mi právě líbilo. Ta rafinovanost. Celia i Marco se mi líbily, měla jsem ty postavy ráda. Ale byly tu i jiné, které jsem si zamilovala. Třeba dvojčata Panenka a Výlupek, kteří byli naprosto famózní a strašně se mi líbili. Byli tu lidé různých generací a s různým nadáním a líbilo se mi, jak spolu
utvořili cosi, co se dá jen těžko popsat. Všichni mi přišli neskutečně vyspělí a dokonalí. A ty věci, co cirkus nabízel. Páni. Prostě páni. Různá jídla, různé typy stanů, bylo to opravdu nádherné. Kdyby mi někdo nabídl, ať jdu bydlet do Nočního cirkusu, šla bych si okamžitě sbalit svůj kufr a šla. Bez váhání. Našla jsem si místo, které mohu řadit k Bradavicím, místo, které kdyby existovalo, milovala bych ho celým svým srdcem a chtěla v něm strávit věčnost. Což by se mi tady i mohlo podařit. Obklopená kouzly a příběhy. To by byl krásný život.
Ano, vím, příliš mluvím. Ale alespoň neprozrazuji zápletku, to je pokrok. Nebudu popisovat nic, co se dělo mezi Celií a Marcem, nebudu mluvit i všech těch zákrutech příběhů a tom, jak dlouho se to celé vlastně vyvíjelo. Musíte si Noční cirkus přečíst. A mít otevřenou mysl. Ponořit se do příběhů a vidět, jak snový a dokonalý je. Jak tajemný a neuvěřitelný svět paní Morgensternová vytvořila. Pro mě je Noční cirkus opravdu něco. A nenechám si to nikým vymluvit.





Chodbu lemují dveře a ona si vybere ty na jejím nejzazším konci, za sebou zanechává sníh rozpouštějící dechovou stopu, pak vejde do místnosti a musí sklonit hlavu, aby se nesrazila se záplavou knih zavěšených ze stropu, jejichž stránky se vířivě otevírají ve zmrzlých vlnách. 

Jakmile ve stavbě ujdou několik kroků, Bailey pochopí, proč se jí říká bludiště. Předtím očekával stěny a odbočky a slepé uličky, jenže tohle je něco jiného. Plošiny visí ve všech úrovních: některé nízko, u kolen nebo u pasu, jiné mu sahají vysoko nad hlavu a překrývají se v nepravidelných vzorcích. Je to bludiště, které vede jak do stran, tak nahoru a dolů.

"To je nemožné," pohlédne Bailey přes římsu.
"Nic není nemožné," odpoví Panenka. Usměje se na něj a skočí, její zrzavé vlasy se při pádu ve vlnách táhnou za ní.

Vítr zesiluje a s hřmotem nahání vlny tmavého inkoustu do boků lodi. Z plachet padají stránky a krouží kolem nich jako podzimní listí. Loď se začne naklánět a Celia málem ztratí pevnou půdu pod nohama, ale Marco ji vezme kolem pasu, aby neupadla, a ona se rozesměje.

"Někdo ty příběhy vyprávět musí. Když se vedou bitvy, pak se v nich zvítězí a prohraje, když piráti najdou své poklady a draci pojí své nepřátele k snídani s lahodným šálkem lapsang šušong, někdo musí vyprábět jejich kousky překrývajících se příběhů. V tom jsou kouzla. Jde o posluchače, pro každé ucho se příběh odehraje jinak a posluchače ovlivní způsoby, které nikdy nedokáží předvídat. Od obyčejného k hlubokomyslnému. Můžeš vyprávět příběh, který se usadí někomu v duši, stane se jeho krví, bytostí a smyslem života. Ten příběh jimi pohne, bude je pohánět a kdoví, čeho díky němu dosáhnou, díky tvým slovům. To je tvoje role, tvůj dar. Tvoje sestra možná vidí budoucnost, ale ty sám ji můžeš utvářet, chlapče. Na to nezapomínej."

"Cirkus přijede bez varování."

3 komentáře:

  1. Já z Nočního cirkusu byla nadšená. Moje top kniha roku 2013. Všem ji doporučuji. A doufám, že budu mít možnost si od paní autorky přečíst ještě něco dalšího. :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem byla spokojená, úplně jsem se do toho ponořila a cirkusovala s nimi :)

      Vymazat
  2. Noční cirkus jsem četla v angličtině (mám tu obálku vlevo, je úžasná :3) a zamilovala jsem si ho. Je naprosto dokonalý, skvělý, geniální a momentálně je to jedna z mých nejoblíbenějších knih. :)

    OdpovědětVymazat

Každý komentář potěší. Děkujeme :)