pondělí 30. června 2014

Scott Westerfeld - Oškliví

Název: originál Uglies, česky Oškliví
Autor: Scott Westerfeld
Přeložil: Zdeněk Uherčík
Rok vydání: originál 2005, česky 2010
Počet stran: 326
Nakladatelství: Triton
Žánr: dystopie

Ve světě mimořádné krásy je každý normální ošklivý.

Bleskové zasvěcení do děje:

Svět, ve kterém v šestnácti lidé jdou na operaci, která z obyčejných a tudíž ošklivých lidí udělá krásné a dokonalé. Svět, který funguje pomocí magnetů, díky kterým mohou lidé létat na vznášedlech, ale také tu zdánlivě vše ovládá technika, a lidé jsou nonstop pod dozorem. Ale to jim nevadí, takový je jejich život a brzy budou přeci krásní. Tak to alespoň vidí Tally, pak ale potká Shay. A pak se vypraví do Kouře, města, kam utíkají lidé, kteří nechtějí být přeoperování na krásné. A tady se seznámí s mnohem více věcmi, než by si kdy bývala byla schopná představit. A mimo jiné potká také Davida. Ne tak docela ošklivého ošklivého. A zjistí, že žít se dá i jinak, než jen ve městě a z touhy po kráse. Že příroda je mnohem mocnější než nějaké přístroje. Že lidé dost možná prožijí svůj život ve lži. Zvláštní případy jsou ale pevně rozhodnuty Kouř zničit. A proto tu taky Tally je, je to přece špeh. Nebo?

Oškliví v bodech aneb střípky z toho, co mi uvízlo v hlavě:

  • KRÁSA - mocná čarodějka - umí ovládnout svět, minimálně tady určitě, příběh nabízí zamyšlení, jestli tomu tak není i v našem skutečném světě, nepřeje si snad v nitru svého srdce každý být krásný?
  • SPECIÁLNÍ PŘÍPADY - tady jsou to hroziví krásní, kteří mají téměř nadpozemské schopnosti a vzhled, nemají ale tak daleko od pozemských organizací a vlády
  • THE BIG BROTHER IS WATCHING YOU - už od dob Orwella visí tahle myšlenka ve vzduchu. Je to jen bujná fantazie pár podivínů, kteří to křičí do světa, nebo je celý svět opravdu pod lupou a ten, kdo ji drží, může kdykoliv nás mravence spálit?
  • NAŠE DĚDICTVÍ - kniha krásně ukazuje, jak je důležité, jaké máme předky, odkud pocházíme, kde jsme vyrůstali, není to jen nějaká namachrovaná genetika a minulost, jsme to prostě my
  • ZTRÁTA SAMA SEBE - lidé zaprodávají své životy každou chvíli, někteří za bohatství, jiní za slávu, Oškliví je vyměňují za krásu, ne zrovna chytrý tah
  • LIDÉ VŠE ZNIČÍ - docela průšvih, ale svatosvatá pravda, vždycky se najde něco, co naši Zemi srazí na kolena, a další generace potom začínají od znova, uklízí sutiny těch předešlých a nechápou. Než udělají to samé...


Pár postřehů knihomola:

Ze začátku jsem měla takový ten klasický strach, že vše dopadne tak, jak hned od první věty čekám. A víceméně se to i stalo, ale přece jenom ne tak docela stalo. Co si budeme nalhávat, asi největším lákadlem celého příběhu je právě David. Kluk, kterému bylo v příběhu nejspíše nějakých osmnáct let, ale já si ho celou dobu představovala jako vyspělého pohledného třicátníka, co má nejspíš sílu tahat klády v lese a umí si ušít vlastní kabát. I kdyby mě celý příběh naprosto zklamal, stejně se mi bude líbit právě kvůli téhle postavě.

Po dočtení a zamyslení mě udivuje, že jsem se ani nebyla schopná vztekat nad nespravedlností a chováním Speciálů. Vždyť to byli takoví ti praví záporáci, co to navíc ani neskrývali. Můj oblíbený druh. Že by můj smysl pro spravedlnost po všech těch vyslyšených příbězích utržil nějaké rány? Doufejme, že ne. 



Oškliví nejsou nějaký nebeský trhák. Je to normální průměrná četba. Netrhala jsem si vlasy. Nepadala jsem z postele smíchy. Vlastně tu snad ani žádný humor nebyl - to je trochu škoda. Ale přece jenom má kniha své nesporné klady. Jako mnoho dalších svého druhu poukazuje na tyhle nemizící problémy ovládání lidí. A taky je tu rodina, přátelství, boj. No a pak zrada, nespravedlnost... A prozření, to je obzvláště důležité. Doporučuji ji těm, co se občas pozastaví nad silou krásy nebo třeba mocí některých státníků. Nebo těm, co si rádi dopřejí po nocích trochu dobrodružství a touží po tom umět létat. Tady to na pár hodin opravdu budete umět. Dokonce i bez bot. 










"Ale všichni jsou oškliví."
"To znamená, že nikdo není ošklivý."
Tally se zasmála. "Chceš říct, že nikdo není krásný."

V Kouři snadno zapomínala na své starosti. Život zde byl mnohem intenzivnější než ve městě. Koupala se v řece tak ledové, že ječela, když do ní skákala, a jedla jídla vytažená přímo z ohně, tak horká, že si mohla spálit jazyk. To jídla ve městě nikdy nedělala. Postrádala samozřejmě šampon, který neštípal do očí, přepychové toalety (ke svému zděšení zjistila, co jsou to latríny), a především medisprej. Ale i když měla dlaně samý puchýř, připadala si silnější než kdykoli předtím.

Už samotná krása Kouře ji zbavovala starostí. Vypadalo to, jako kdyby každý den měnil horu, nebe a údolí okolo novým, úžasným způsobem. Příroda nepotřebovala operaci, aby byla krásná. Ona krásná prostě byla.

"Je úžasné, co lidi udělají, aby přežili."

2 komentáře:

  1. Ošklivé si chci přečíst v rámci prázdninových oddychovek :) V podstatě od knihy očekávám to, cos popsala v recenzi - takové to průměrné čtení, které nenadchne, ale hlavně neurazí. Ale uvidíme, třeba zrovna mě kniha mile překvapí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to se skvěle hodí, určitě to bude na léto super! Pak si ráda přečtu recenzi :)

      Vymazat

Každý komentář potěší. Děkujeme :)