Carlos Ruiz Zafón - Marina

Originální název: Marina

Počet stran: 256
Rok vydání: 2012 / originál 2010
Žánr: Fantasy, horor, dobrodružství, tajemno

Anotace:

„Po patnácti letech se mi vrátila vzpomínka na ten den. Viděl jsem toho mladíka, jak se potuluje mlhou kolem nádraží Estación de Francia, a jméno Mariny mě znovu zasáhlo jako čerstvá rána. Každý z nás má ve své duši zamčené nějaké tajemství. A tohle je to moje.“ Píše se rok 1980 a mladý student Oskar Drai na jedné ze svých zasněných toulek potkává odvážnou Marinu. Společně se vydávají za záhadným znamením černého motýla. Nemají však ani tušení, jaké hrůzy na ně v temných uličkách Barcelony čekají.

Mé hodnocení:

Jak už jsem psala kniha mi přišla do projektu Putování s knihami a tímto bych chtěla poděkovat Táni, která knihu do projektu poskytla. Je dobře, že takové knihy se dostanou do podvědomí čtenářů. Knihu ani autora jsem neznala a jsem moc ráda, že jsem si Marinu přečetla.

Kniha je temného rázu, trochu romantická, hodně dobrodružná, někdy smutná, jindy zase vtipná. Kniha začíná když policista objeví Oscara na nádraží a Oscar celou knihu vypráví jak se na nádraží dostal a byla to dlouhá cesta. Dnem kdy se Oscar objeví v záhadné domě, kde omylem odcizí hodiny, se nastartuje plno neuvěřitelných událostí a spolu s krásnou Marinou postupně odhaluje temné tajemství rodilého pražáka Michala Kolveníka, který vlastnil firmu na protézy. Michal byl zajímavý člověk, posedlý svou prací a hraním si na boha. Oscar a Marina postupně rozkrývají tajemství návštěvami u osob, které byly s Michalem nějak spřízněni.

Marina je úžasná dívka. Krásná, chytrá, svá. Má svůj svět a svá tajemství a své sny, stejně jako všichni ostatní v knize.

Kniha graduje v rozestavěném divadle, které Michal nechal postavit pro svou snoubenku, které byla operní pěvkyně. Nic není jak se zdá a čtenář zapomíná dýchat.

Nevěděla jsem co od knihy čekat a ani jsem si netroufala odhadnou co na mě čeká na konci knihy. Pokud máte rádi tajemství a dobrodružství, tak po knize určitě sáhněte, nebudete zklamáni. A já se těším co na knihu řeknou ostatní ze seznamu na jejich adresy se kniha dostane.

Citace:

Všichni máme v podkroví duše zamknuté tajemství. A tohle je to moje.

"Někdy k těm nejskutečnějším věcem dochází jen v naší představivosti, Oscare," pravila. "Vzpomínáme jen na to, co se nikdy nestalo."

"Čas nakládá s tělem stejně jako hloupost s duší," poznamenal a ukázal na sebe. "Rozkládá ho..."