Kerstin Gierová - První stříbrná kniha snů

Série: Silber #1

Originální název: Silber: Das erste Buch der Träume

Počet stran: 352

Rok vydání: 2014 / originál 2013

Žánr: fantasy, young adult

Anotace:

Tajuplné dveře s klikou ve tvaru ještěrky, mluvící sochy a zdivočelá chůva se sekerou… sny Liv Silberové jsou poslední dobou docela strašidelné. Obzvlášť jeden ji neustále pronásleduje. V tomhle snu je v noci na hřbitově a pozoruje čtyři kluky během jakéhosi podivného magického rituálu.

Ti kluci jsou jí ale povědomí a není to náhoda, skutečně existují, chodí totiž s Liv do školy a vlastně jsou docela fajn. A někteří teda obzvlášť ;)

Opravdu strašidelné – ještě strašidelnější než jakýkoli hřbitov v noci – je to, že tihle kluci o ní vědí věci, které by ve dne nikdy nahlas neřekla, leda ve snu. Jak je tohle možné? Je to pořádně zamotaná hádanka, ale hádankám nemohla Liv nikdy odolat…

Mé hodnocení:

Olivia Silberová je chytrá, sečtělá, krásná mladá dívka, která je z rozvedené rodiny a se svoji sestrou Miou se neustále stěhují, tam kde zrovna žije jejich maminka. 

Na začátku knihy zrovna vystupuje Liv a Mia z letadla, kterým se vrátili ze Švýcarska, kde byli na prázdninách u svého otce. Malují si idylický nový domov od doby kdy jim mamka řekla, že koupila anglický domek, ale bohužel změna plánu jménem Ernest Spencer pozmění události a tak se dvě rodiny spojí. Vdovec Ernest se svými dvěma dětmi bydlí v malebném domku v Londýně, za krátko se do domku přestěhují i Liv, Mia, matka Anna, chůva Lottie a pes Betynka. Jak zvládnou soužití s novou rodinou a hlavně zvykne si Betynka na domácího kocoura? Tyhle otázky vás trápit nemusí. Je tu něco daleko zapeklitějšího. Třeba to, že Liv se prochází sny cizích lidí a je svědkem nějakého podivného vzývání  temných sil, rituálu, kterého se účastní i její nový nevlastní bratr Grayson. Jsou démoni skuteční? A proč pro rozlomení pečetě potřebují zrovna Liv?

Kniha se četla dobře, řadila bych ji spíše k oddechovému čtení. Ze začátku jsem byla ráda za Liv, která opovrhovala zamilovanými páry a jejich “mozku z cukrové vaty”. Trochu mě zklamalo, když na scénu přišli čtyři dokonalý blondýni se sexy těly. Skoro jako bych se vrátila v čase a četla znovu scénu kdy Cullenovi vstupují do jídelny… No tahle dějová linka mi byla trošku proti srsti, ale překonala jsem to.

Z kraje se mi i příčil blog Plesky třesky ve stylu Superdrbny. Vážně? Ale nakonec jsem se na každý drb z blogu těšila. Přece jen jsem pořád holka a dáte mi za pravdu, že drby my můžeme. 

Citace:

"Betynka přece není jezevčík," ozvala jsem se pobouřeně. "Nanejvýš z jedné desetiny."

"Liv a já nejsme tak snadno k mání. Je to tak, Livy? Nejsme žádné hormony poháněné dutohlavky, co mají místo mozku růžovou cukrovou vatu."

Šokovaně jsem na něj zírala. "Hrajete hru, kterou s váma můžou hrát jen panny?"

"No, dobrá práce, Jaspere, teď si myslí, že jsme šílenci," řekl Henry.

... máma řekla to, co vždycky říkala, když byla hotová s vybalováním knihovny: "Doma je tam, kde máš knihy."

Aktualizovaný seznam Velké čtecí výzvy najdete tady.