středa 1. října 2014

Andrew Fukuda - Hon

Série: Hon #1
Originální název: The Hunt
Počet stran: 304
Rok vydání: 2014 / originál 2012
Žánr: sci-fi, fantasy
Nakladatelství: Fragment

Anotace:

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?

Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk. Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Mé hodnocení:

Tak už i já jsem si přečetla knihu, která byla po svém vydání v česku snad milionkrát zrecenzovaná. Rozhodla jsem se, že si knihu přečtu po tom, co jsem si přečetla recenzi u Bastery. 

Příběh je zajímavý. Gen se snaží přežít ve světě upírů (lidí) jak jen to jde. Nepije, jí jen vybraná jídla (maso, z kterého kape spousta krve) snaží se nespotit, nepoužívá mimiku a spoustu dalších věcí. Kniha mi přišla vtipná, ano vážně vtipná. Gen s upíry pěkně (promiňte to slovo) vyjebává a nechce se mi věřit, že by přežil, tak dlouho. Upíři v knize jsou asi otupeni nedostatkem glupanů (lidí), tak si z Gena nic nedělají. Další věc, která mi přišla vtipná, byla přednáška Ředitele, který se zabývá studiem glupanů. Ač si myslím, že upíři jsou nadřazená rasa to, co si mysleli o lidech mě vážně rozesmálo. 

Každopádně Gen takhle přežívá už nějaký ten čas a pak příjde ohlášení Honu. Upíři dostanou čísla, která budou v přímém přenosu losovat a hrstka vybraných se zúčastní Honu na glupany. Jaké je zjištění když vyberou zrovna Gena a jak se dokáže poprat se svým lidstvím, když bude zavřený po dobu pěti dní s krvežíznivými monstry? 

Pokud to chcete zjistit, budete si muset knihu přečíst. Kniha má celkem dlouhé kapitoly, ale čtou se dobře. Ač mě moc neoslovila další díly si nenechám ujít. Ale nebudu je upřednostňovat před jiné knihy. Věřím, že se kniha někomu může líbit a asi jsem od ní moc čekala… Třeba se mi další díly budou líbit víc. A třeba se zase zasměji nad novými teoriemi upírů.    

Citace:

Vidím je, jak kráčí uprostřed Plání s mapou v rukou, rozhlížejí se, horečně se snaží najít úkryt, který neexistuje. Pak jim dojde, co se děje, pochopí, že není cesty zpět, když v dálce zahlédnou oblak prachu, lovce, kteří se k nim ženou. A nakonec je zasypou drápy a nehty a špičáky toužící po jejich mase a krvi.

Myslím, že si se mnou chtěl každou knihu naposledy prohlédnout. Z nějakého důvodu to však neudělal. Prostě bral knihy jednu po druhé do ruky a házel je do ohně. Pořád si ještě pamatuji ten pocit, když mi bral sestřinu knihu z ruky. Nebránil jsem se, ale ten pocit, když mi knížku vzal z rukou a hodil ji do ohně, ve mně zůstal jako něco navždy ztraceného.






Aktualizovaný seznam Velké čtecí výzvy najdete tady.

2 komentáře:

  1. Tuto knihu bych si už delší dobu chtěla přečíst :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud ji budeš brát s nadhledem, ta se bude líbit. Není špatná, ale jak píšu, některé scény jsou až vtipné.

      Vymazat

Každý komentář potěší. Děkujeme :)