Sylvia Brownrigg - Stránky pro tebe

Série: -

Originální název: Pages for You

Počet stran: 271

Rok mého vydání: 2008 / originál 2002

Žánr: román

Nakladatelství: LePress

Anotace:

Stránky pro tebe je kniha pro všechny, kdo zažili intezivní první lásku. Je psána jako půvabný dopis ztracené milence. Každý den vzniká jedna stránka vzpomínek na okouzlující příběh sedmnáctileté studentky Flannery a její o deset let starší instruktorky Anne. Nakažlivě dychtivá a stále udivená Flannery v něm připomíná detektiva, který neví, na kterých stopách skutečně záleží. Z celé historie díky vybroušenému autorčině stylu se stopami jemné ironie zůstane závratný pocit otevřeného prostoru. Vyvolá v každém dobu jeho vlastní zjitřené citovosti.

Mé hodnocení:

Jak už jsem zmiňovala, tak nejsem fanda romantických knih, ale tahle mě vždy zahřeje u srdce a vykouzlí mi úsměv na rtech a to i přesto, že je hned z první strany zřejmé jak kniha skončí, ale ta cesta ke konci za to stojí.

Flannery je mladá dívka, která nastupuje na první semestr na vysoké škole. Je daleko od domova, sama, jelikož se zatím s nikým nespřátelila a místní zvyky jsou jí cizí. Ale ty barvy! Zbarvení kampusu Flannery uklidňuje a pomalu a jistě se těší na výrazné podzimní odstíny, které slibují úžasnou podívanou pro všechny studenty i profesory. 

Flannery se zatoulá do místní jídelny, kde ji uvidí. Krásnou neznámou, ukrytou za knihou, mezi prsty žhnoucí cigaretu, rudé vlasy a když vzhlédne od knihy - ty oči, ach ty oči, tak zelené, že to nejde popsat. Je to láska na první pohled, aspoň pro Flannery (a taky pro mě). Flannery se podaří dokonale ztrapnit a celá rudá z jídelny uteče. Jaké je zjištění, že úterní hodiny kritiky vede právě rudovlasá žena z jídelny, Anne. Vyslouží si přezdívku úterní Anne a Flannery se jí snaží vyhýbat, ale dlouho se jí to nedaří a pomalu začnou budovat vztah plný utajování, rozdílů a předsudků.

Já tu knihu prostě miluju, to jak se pomalu vyvíjí zakázaný vztah mezi dvěma ženami, mezí sedmnácti letou, mladou, nezkušenou Flannery a její o deset let starší sexy učitelkou Anne. Jak se jejich vztah vyvíjí, vyvíjí se i mladá Flannery a je úžasné sledovat jakou změnou obě ženy prošli během jediného roku. Pokud nejste vyloženě homofobik, tak knihu doporučuji naprosto všem. Je úžasná a čas od času nikomu neuškodí si přečíst něco naivně krásného a zamilovaného.

Citace:

Když zavřela oči, poddala se alkoholu a hudbě, měla v hlavě jednu osobu, jedinou osobu, pro kterou se svíjela a kroutila, houpala a točila. Když její ruce hladily vzduch, hledaly tuto osobu.

Pak, jednou večer, zatímco se její oblíbená píseň chýlila ke konci, otevřela náhle oči. Ve dvě ráno, opilá a zpocená, v cizím milém, hořečnatém bytě.

A ona tam byla.

Copak Anne nesložila poklonu Flanneřině tanci? Nebo ne?Možná si to Flannery vymyslela . Nebo ještě spíš špatně vyložila. Anne řekla něco jako klidně dál tancuj, což si Flannery blouznivě převyprávěla jako bože ty svůdnice, musíš tančit jen a jen pro mne.

"Světová próza - Koho tam berete? A co to vůbec je, světová próza?"

"Próza - z tohoto světa , nejspíš."

"Na rozdíl od prózy z jiných světů?"

Flannery se ten žert líbil. "Takovou asi budu psát já."

O mnoho let později, s přáteli v Londýně, pak Flannery našla barvu, jež se k těm očím alespoň přiblížila. Absint. Nikdy o něm neslyšela. Její přátelé se smáli jeho tajemné síle, když zahlédli láhev ve výloze. Flannery se zarazila, uhnula pohledem. Ztratila se ne mokré ulici, úplně ztratila Londýn a nasávala do sebe tu pulzující barvu a spolu s ní vzpomínku na nepřekonatelný oheň vášně k Anne.

Jednoho prosincového večera zaslechla od vedlejšího stolu v jídelně úlomky rozhovoru. Skupinka celkem sympatických kluků si prohlížela plakát oznamující gay a lesbický večírek a žertovala na téma gay sexu. "Hele, to musí být pro člověka hrozná výhoda." začal jeden z nich, takový svalnatý týpek, "znát tak dobře to vybavení.. Jen si to vem: jsi už přece zkušený řidič." Ale o to právě šlo, Flannery se k nich chtěla naklonit a vysvětlit jim to. Ona vůbec nebyla zkušený řidič - teprve nedávno se přihlásila do autoškoly. Pořád ještě radši jezdila jen na nižší rychlostní stupeň  a rozhodně by se nevydala na dálnici.