pondělí 25. května 2015

Terry Pratchett - Discworld: Witches Abroad (Úžasná Zeměplocha - Čarodějky na cestách)

Název: originál Witches Abroad, česky Čarodějky na cestách
Autor: Terry Pratchett
Rok vydání: originál 1991 (moje verze 2014), česky 1996
Počet stran: 295
Nakladatelství: Gollancz
Žánr: fantasy


Magráta Česneková se dostane k hůlce víly sudičky a čeká na ni obrovský úkol - změnit příběh. Prostá dívka si nesmí vzít prince, k čemuž se samozřejmě schyluje. Jenže jediné, co Magráta s kouzelnou hůlkou zmůže je přeměňování čehokoliv na dýni a to asi na změnu osudu stačit nebude. Neodbytná Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová se k ní tedy spolu s kocourem Silverem přidají a čarodějky se vydávají na dalekou cestu do města Genovy, kde na ně již čeká "ta dobrá" sudička se svými příběhy, která je shodou okolností také dávno ztracenou sestrou Bábi Zlopočasné. Město ovládá magie, Lilith ji násobí pomocí stovek a stovek zrcadel, skrze které se tak ráda dívá a jakási slečna Gogolová má mimo jiné doma také chodícího zombie. Příběhy jsou důležité a tady hrají obrovskou roli, a není tak jednoduché je změnit. Podaří se to čarodějkám nebo vyhrají "ti špatní"?




Myslím, že s každou knihou se má schopnost ocenit Pratchetta zlepšuje. Více se směju, líbí se mi jeho hra s jazykem a začínám si Zeměplochu opravdu užívat. Číst ji v originále je nesrovnatelně lepší než listovat českým překladem a tak jsem si i Witches Abroad tedy Čarodějky na cestách přečetla anglicky.

Bábi Zlopočasná je zkrátka číslo. Kdybych mohla, hned bych se přestěhovala někde poblíž ní a předstírala, že jsem čarodějka, jenom abych se od ní mohla nechat urážet a poroučet si. Je dobře, že se rozhodla pro cestu dobra, jinak by totiž světu hrozila zkáza. Její magie, která spočívá v tom, že leze bytostem do hlavy, má něco do sebe, ač si Magráta myslí něco jiného. Myslím, že je Bábi vlastně dobračka, jenom tak na první pohled nevypadá. Pokud nic, rozhodně má charakter. Stařenku Oggovou už jsem si taky stihla oblíbit a její náhlé vzplanutí pro banánové alkoholické nápoje bylo zkrátka rozkošné. Pokud jsem si na knize něco užila, byly to právě její dopisy synovi, plné hrubek a špatného spellingu a vždy nad věcí. Rozhodně je to ženská do nepohody. Magrátu jsem si z těch třech zatím stihla oblíbit nejméně, je to přece jenom "wet hen", ať už to znamená cokoliv, ale myslím, že si postupně prosazuje svůj názor a jednou bude možná plnohodnotnou čarodějkou i v očích Bábi. A Silver? Ano, klidně bych si takového kocourka vzala domů.


Celý příběh je od začátku až dokonce zabitý vším možným, na co si jen Pratchett vzpomněl. Někdy jsem až koukala, co si ten chlápek dokáže všechno vymyslet a musela se upřímně smát a nesouhlasně pokyvovat hlavou. Slovy se ani moc nedá popsat, jaké jeho knihy jsou. Jaké naše tři čarodějky jsou. Snad jen - příběhy jsou důležité - a ty Pratchettovy rozhodně!

Pokud jste Pratchetta ještě nečetli, rozhodně vám doporučuji to zkusit. V té změti knih je těžké najít tu pravou pro začátek, ale myslím, že ty čarodějné se hodí dobře. Je to kniha pro ty, co mají smysl pro humor, sucharům bude připadat trapná. Jestli máte rádi čtení v angličtině, tohle je rozhodně kniha, kterou byste si neměli nechat ujít. Ten jazyk, to je opravdu něco! No prostě si ji přečtěte všichni. A pokud jste ji už četli, tak si ji přečtěte znovu.






So, on the Discworld, people take things seriously.
Like stories.
Because stories are important.
People think that stories are shaped by people. In fact, it's the other way round.
Stories exist independently of their players. If you know that, the knowledge is power.
Stories, great flapping ribbons of shaped space-time, have been blowing and uncoiling around the univerze since the beginning of time. And they have evolved. The weakest have died and the strongest have survived and they have grown fat on the retelling... stories, twisting and blowing through the darkness.

Then there's all that business with goat-headed gods. Most witches don't believe in gods. They know that the gods exist, of course. They even deal with them occasionally. But they don't believe in them. They know them too well. It would be like believing in the postman.

'Mean little devils. You should see the prices they tries to charge me when I takes my broom to be repaired,' said Granny.
'Yes, but you never pay,' said Magrat.
'That's not the point,' said Granny Weatherwax. 'They shouldn't be allowed to charge that sort of money. That's thievin', that is.'

'I can see why travellin' doesn't catch on. I call this boring. Nothing but forest for hours and hours.'
'Yes, but flying gets you to places quickly, Granny.'
'How long've we been flying, anyway?'
'About ten minutes since you last asked, Esme.'
'You see? Boring.'

'I don't mind criticism,' said Granny. 'You know me. I've never been one to take offence at criticism. No-one could say I'm the sort to take offence at criticism-'
'Not twice, anyway,' said Nanny. 'Not without blowing bubbles.'

Dear Jason unt so witer (as they say in foreign parts),
Well here's a thing yore ole Mum doin Time in prison again, Im a old lag, youll have to send me a cake with a phial in it and I shall have little arrows on my close just my joke. This is a Sketch of the dunjon. Im putting a X where we are, which is Inside. Magrat is shown wering a posh dress, she has been acting like a Courgette. Also inc. Esme getting fed up becaus she can't get the lock to work but I expect it will all be OK because the good ones win in the end and that's US. And all because some girl don't want to marry a Prince who is a Duck who is really a Frog and I cant say I blame her, you don't want descendants who have got Jenes and start off living in a jamjar and then hop about and get squashed...

1 komentář:

  1. K Pratchettovi bych se ráda zase vrátila - takže díky za ty ukázky, o té angličtině jsem uvažovala, ale nebyla si jista, zda bych to dala... a ono to je vážně v tom originále neskutečně boží. ^^

    hrbitov-meho-ja.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

Každý komentář potěší. Děkujeme :)