Sešlo se nás dohromady nějakých 9, takže to bylo celé vedeno v krásně komorním duchu (ne že by nám to zabránilo v tom se překřikovat) a dokonce dorazil i jeden kluk, což je na takových akcích docela vzácnost!
Součástí srazu byl také workshop výroby tašek, které nakoupila Terezka, takže si mohl každý domů odnést něco svého a originálního (krom těch, co si nechali tašky dělat a měli je stejné jako jiní - na nikoho nenarážím!).
Vypravili jsme se do Bistré krávy, kde se nám líbilo, obsluha byla super a jídlo také. Krásně jsme si popovídali, zapomlouvali, zanadávali na všechno možné a zkrátka se měli báječně tak, jak to knihomolové umí. Heslem dne se stalo Adava Kedabra a ještě nyní cítím dozvuky v tónech cupcaků a létajících košťat.
K večeru jsme ještě zavítaly (tentokrát už samé dámy) do Šantovky pro něco k snědku a hlavně do knihkupectví, odkud si každý odnesl nějakou tu svou vyvolenou. Já jsem se nakonec (na mírný nátlak Zuzky) rozhodla pro druhý díl Hraničářova učně (proč taky ne, když dílů má 12-5-1, že?).
S Terezkou jsme pak odjely k nám domů a pokračovaly v na sraze započatém workshopu a vyrobily (pro mě) další triko a tašku, které jsou naprosto nádherné! Končily jsme s prací někdy v pět ráno, takže myslím, že naše snaha a tvrdá dřina se odráží v tom, jak taška s trikem vypadají.
Sečteno a podtrženo - sraz byl super, znovu jsem viděla známé milé tváře a poznala pár nových lidí a navíc získala zbrusu nový nabušený chat, ve kterém si můžeme povídat o všem možném i nemožném a rozvíjet tak dál naše duchaplné náměty ze srazu.
Děkuji všem, kteří dorazili! Hanba těm, kteří se na nás vykvákli. Odpustím vám, když přijdete příště. Určitě ještě nějaký sraz bude, Olomouc je přece pro knihomoly jako stvořená.
A na závěr ukázka vyrobených tašek:
Tašky se moc povedly, ale naprosto nejlepší je to tílko! :D
OdpovědětVymazatŠkoda, že jsme nemohli dorazit, ale slavnostně přísahám, že příště jedeme.
Škoda, že jsem o něm nevěděla, jinak bych dorazila.
OdpovědětVymazatTak snad příště.