Knižní březen s Veru

Březen byl svým způsobem specifický, a to hned díky dvěma věcem: 1. nekoupila jsem si ani jednu knihu, 2. četla jsem hrozně hrozně málo. Takže pokud bych tento jarní měsíc měla hodnotit z knihomolského pohledu, dalo by se říci, že byl velmi slabý. Nic moc se nedělo a to, co se dělo, nestálo za moc. Hodně času jsem trávila učením (sebe nebo ostatních) a ten zbylý čas většinou nějakým sportem nebo něčím podobným, takže na čtení už mi většinou nezbývala energie ani čas. Ne snad, že by mi to nechybělo. Bohužel jsem si ale na tohle období vybrala úplně nevhodnou knihu, která mě nebavila, takže jsem ani neměla moc velkou motivaci se k ní vracet. Ale nakonec jsem ji přelouskala a povím vám o tom níže. A teď už tedy k tomu, co jsem zvládla přečíst.

V březnu jsem přečetla tři knihy, dva komiksy a pustila si jednu audioknihu. Dohromady tedy dá se říct 6 kousků. No není to tak hrozné, ale dobrý pocit z toho nemám.

Začnu tím nejpřekvapivějším - rozhodla jsem se prubnout audio knihy. Zatím jsem si k nim nikdy předtím cestu nenašla. Ráda si čtu sama, na poslouchání knih až tolik nejsem. Ale teď jsem si říkala, že to na to chození do školy nebo běh nemusí být špatné. A naštěstí jsem začala Harrym. A to bylo super. Takže ano, občas si pustím i nějakou knihu takhle, do sluchátek, na své procházky, ale rozhodně mě to nebaví tolik jako čtení jako takové.

Někdy loni jsem četla první díl komiksu s Fanoušem. Bylo to překvapivě dobré - vtipné, svižné a dobře parodické. Teď jsem popadla další dva díly a ty byly v hodně podobném duchu. Líbilo se mi to. Je to přisprostlé, padlé na hlavu, plné všech možných klišé a trapáren a prostě fajn. Takže jestli dostanete někdy chuť na skvělou oddechovku, která by vás mohla i skvěle pobavit, určitě Fanouše zkuste.

Kamenem úrazu tohoto měsíce byl právě Kerouac. Nevěděla jsem, co číst. A tak jsem se z náhlého popudu rozhodla zajít do knihovny a přečíst si nějakou klasiku v originále, protože jsem delší dobu nečetla nic takového anglicky. A sáhla jsem po On the Road (Na cestě). No a byla to děsná chyba. Vůbec mi kniha nesedla. Čekala jsem nějaký správný pocit psychedelična, ale ten se nedostavil. Prostě mě to nebavilo. Táhlo se to. Bylo to trapné a nudné. A úplně jiné než já. Uznávám, pro Kerouaca asi nejsem správná osoba. Určitě je to kniha, která může některé lidi oslnit. Ale já nejsem jedním z nich. Takže za mě jedno velké důrazné NE. 

Někdy ze začátku měsíce jsem se pustila do knihy od Adélky. Ona moc dobře ví, jaké příběhy mám ráda, takže se mi samozřejmě trefila do vkusu. No a líbilo se mi to. Zloděj luridia byl přesně takový, jakého jsem ho čekala. Bylo to praštěné a chytré, zábavné a správně dětské. Bavilo mě to. Opravdu ano. A četlo se to jedna báseň. Takže už se těším, až vyjde druhý díl. Rozhodně si jej přečtu. A knihu vřele doporučuju.

Na přelomu února a března jsem četla Keplera. Po Vánocích jsem louskala Playground a byla neskonale zklamaná. Ani to mě ale nezastavilo předtím si rychle koupit nový díl s Joonou. A naštěstí to bylo stokrát lepší než zmiňovaný Playground. Líbilo se mi to. Hrozně moc. Opravdu mě to bavilo. Lovec králíků byl dokonale krutý a vychytralý. Bylo to správně Joonovské a Keplerovské. Severské detektivky miluju a tohle je jeden z autorů, na kterého nedám dopustit - tedy co se detektivek týče, ten thriller se opravdu nepovedl. Dokonce jsem na knihu sepsala i recenzi, takže jestli vás zajímá, mrkněte se.

No a to je tedy za březen vše. Dva komiksy, tři přečtené knihy a jedna audio kniha. Nic moc, ale vlastně jsem ráda i za tohle. Protože poslední dobou těm knihám opravdu moc nedávám. Ne že bych nečetla ráda, to rozhodně ne, knihy miluji, ale často dám před nimi přednost něčemu jinému, ať už proto, že chci, nebo zkrátka musím. A tak nakonec přečtu takhle málo. Ale nevadí. A co jste přečetli za březen vy? :) Pochlubte se.