Knižní září s Veru

Já vím, je leden a já se snažím o to vám ukázat, jaké knihy jsem si koupila a přečetla v září. Ale co naplat, mám tu nějaké resty a má částečná OCD mi nedovolí začít zveřejňovat prosincové přírůstky, dokud vám neukážu ty zářijové. Vy mi to odpustíte, že? :)

Na začátku září jsme s maminkou navštívily Neoluxor a jeho Knižní koutek a vybraly zde hned čtyři knihy. No a na konci měsíce jsem si pak ještě udělala radost Harrym.

Tak jako i spousta jiných jsem si v září nadšeně koupila Prokleté dítě. Dlouho jsem se rozhodovala, zda koupit rovnou Harryho anglicky nebo až česky. Nakonec prozatím vyhrála česká verze, ale myslím, že si časem pořídím i originál.

 Ráda si občas přečtu knihu plnou prostých příběhů lidí. A to je přesně to, co si slibuji od Špulky modré nitě. Násobky sedmi jsou přesně ten typ knihy, které ráda čtu - o mladém hrdinovi, který je tak trochu jiný.

Nevím jistě, co čekat od Záblesku světla, ale mamka už knihu četla a líbila se jí. No a Němý křik byla sázka na jistotu - Anglie, zajímavá hlavní vyšetřovatelka a pár vražd, co se může pokazit?

V září jsem přečetla jen čtyři knihy. Vlastně ani nevím, proč jsem stihla tak málo. Asi byl ten přechod z klidného prosluněného léta do školních prostor trošku prudčí, než jsem čekala. Nutno ovšem podotknout, že se mi všechny přečtené knihy opravdu líbily. To se nestává každý měsíc.

Měsíc jsem začala Pratchettem a jeho příběhem Lords and Ladies a bylo to pravdu skvělé počtení. Prochodila jsem s touto knihou hory a dokonce zdolala pár obr kopců na kole a vstoupila s ní do nového školního roku jakožto slečna doktorandka. Knížky o čarodějkách ze Zeměplochy mám moc ráda a vždycky se těším, co na mě zase vytáhnou. Tentokrát se zapletly s elfy a bylo bravurní. Pratchettův humor je prostě skvělý. Jestli jste knihu nečetli, vřele ji doporučuji.

Nevydržela jsem to dlouho a hned si musela přečíst Němý křik. A opravdu to byla skvělá koupě. Kniha se mi líbila tak moc, že jsem na ni dokonce napsala recenzi (můžete si ji přečíst zde). Hned po mě si ji přečetla i mamka a taky se jí líbila. Už teď je nám jasné, že budeme s nadšením hltat další díly případů Kim Stone. Slyšela jsem nějaké zvěsty o tom, že brzy dostanu druhý díl a je snad ještě lepší než samotný Němý křik, takže se nemůžu dočkat. Jestli máte rádi detektivní příběhy a zajímavé hlavní postavy, pak po knize určitě sáhněte.

Opět jsem navštívila Halta s Willem a ti dva opět nezklamali. Sérii Hraničářova učně jsem si zamilovala rychlostí blesku a nemůžu uvěřit, že jsem tolik let čekala, než jsem ji začala číst. Těší mě, že mám před sebou ještě tolik dílů, rozhodně je budu dál pročítat. Hořící most byl akční a přátelský, provoněný dubovým listím a plný zvuků letících šípů.. Máte rádi fantasy? Pak si přečtete Hraničáře. Halta si zkrátka zamilujete!

Na nic jsem nečekala a hned v září jsem si přečetla také Prokleté dítě. A mě se ta kniha upřímně líbila. Užila jsem si znovu se potulovat po Bradavicích a potkat se s přísnou Hermionou nebo rozpustilým Ronem. Se slzami v očích jsem pročítala pasáže se Snapem a tajil se mi dech při scénách s obracečem času. I na tuhle knihu jsem napsala recenzi (k přečtení zde), takže se zde nebudu sáhodlouze rozepisovat. Vím, že kniha vzbudila u fanoušků rozporuplné pocity, ale já jsem na straně těch, kterým se líbila. A jsem za to ráda.

Za září je to tedy vše. Pět nových knih a čtyři přečtené. Víceméně vyrovnaný měsíc. Zvládla jsem přelouskat celkem 1344 stran. Nic moc, ale už jsem měla i slabší měsíce. Zpětně mě potěšilo to, že se mi vážně všechny zářijové knihy líbily. Žádná nezklamala, s žádnou se to nesmyslně netáhlo. Četli jste tyto knihy? Pokud ano, ráda si poslechnu váš názor na ně.