Anders de la Motte - Game

Název: originál Geim, česky Game - vítejte ve hře!
Autor: Anders de la Motte
Rok vydání: originál 2010, česky 2013
Počet stran: 357
Žánr: detektivka

Game je jakýsi nový typ švédské detektivky, který neobsahuje pouze detektivní prvky ale také (a snad hlavně) hodně techniky (nebo technologie, no však víte co myslím, dycky v tom mám bordel). Henrik Pettersson se vrací z nějakého tahu podzemkou a objeví tam dobře vypadající telefon, který se ho natvrdo zeptá, jestli si chce zahrát hru. HP si nejdříve myslí, že je to jen nějaký prank jeho kamaráda počítačáře. Hra po něm chce, aby vykonával úkoly, za které dostává body a hlavně peníze, což je u HP nedostatkové zboží. Zpočátku jsou úkoly vcelku v pohodě a HP se velmi rychle stane závislým na všech těch pozitivních pocitech, které mu hra dává a on si je náležitě užívá. Hra si jej testuje, hraje si s ním. Zdá se, že je HP vhodný kandidát na opravdu ožehavé kousky, je to samotář, vyzná se trochu v technice, nedělá mu problémy něco "šlohnout" nebo jinak porušit zákon, nemusí se nikomu zpovídat (nebo se to tak alespoň zdá), před ničím se nezastaví. Kromě jedné věci. Když kvůli hře málem zabije svou sestřičku Rebeccu, začne se mu vše bořit pod rukama. Poruší pravidlo číslo jedna, které praví, že nesmí nikdy hru prozradit a je vyhozen (nebo ne?). Započne se dlouhá cesta plná akce, vzteku, záhad, nových a s hrou nějak spojených lidí, dalších problémů, hra je všude a zároveň nikde.
Bohužel nevím, kolik bych toho mohla kecnout a kolik ne, nechci být příliš spoilerová, i když je velmi těžké se držet na uzdě. Tak snad něco málo k postavám. HP mám vcelku ráda, není to přímo příšerný člověk, i když to není typ, se kterým bych chtěla mít něco dočinění. Jak už zmiňovala Adelica, používá v textu anglické větičky, jsou to vesměs poznámky, pro toho, kdo neumí anglicky, to není až taková hrůza, ale je to celkem dost specifické pro tuto knihu. Zrovna včera jsem psala článek do dumání o mluvě jako šmirgl papír a toto je právě ten příklad knihy, kde se taková mluva objevuje. HP není andílek, mluví sprostě, přemýšlí anglicky.. Ale kdo dneska ne? No dobře, možná ne každý, ale já musím přiznat, že mám k těmto "anglickým myšlenkám" taky velmi blízko a už je dost těžké to zastavit, takže myslím, že to autor celkem vychytal a je to prostě moderní román. Rebeccu mám ráda, líbí se mi. Připomíná mi trošku mou Rebecku z knih Asy Larssonové, nejsou si sice ve všem podobné, ale už to jméno.. Je tvrdá, silná, zajímavá... Hodně moc mi byl sympatický podivín Rehyman, pro takové týpky jsem měla vždycky slabost a takové to bezprostřední chování prostě miluju... Doufám, že se z něj nevyklube podvodník a hráč. Farúk mě velmi zklamal, tak uvidíme, co se z toho vyvine...

Tento žánr je zajímavý, Švédsko prostě neumí napsat prostou detektivku, oni tam vždycky přimíchají něco navíc, politiku, nadpřirozeno, techniku, génia, jsou na to dobří a vypadá to, že Motte je toho součástí. Trochu mi to připomínalo Pretty Little Liars, i když je to asi hloupé přirovnání. Ale celá ta hra, smsky od "nikoho", který je ale všude... Nápad Hry se mi líbí. To, že vlastně vše je řízeno hrou a lidé jsou jen loutky toužící po obdivu. Way to go, Anders. Nemůžu se dočkat dalších dvou dílů (nojo, oni budou dva. Není to prostě skvělé?) Autor má u mě ještě jedno velké plus kvůli té linii sestra a bratr. Celá ta sourozenecká láska, rozpadlá rodina, ochraňování se, to, že jsou tu vždy pro sebe, i když jsou tak moc odlišní a nedávají svoje city tak moc najevo, ale prostě to tak je a vždy bylo... To je něco pro mé křehké srdce sestry. Jedna z těch chvílí, kdy bych si opravdu přála bratra. Aby se o mě staral a občas někoho shodil z balkonu... Ale to už bychom spoilerovali, pardon. Jestli váháte, jděte do toho, stojí to za to.





The greatest trick the devil ever pulled was convincing the world he didn't exist.

Rebecca se bezděčně usmála. Přes bráškovy zjevné povahové slabiny se v jeho společnosti nikdy nenudila. Když byli trochu starší, brávala ho s sebou do knihovny. Zůstávali tam po škole, místo aby šli domů. Nutila ho, aby si udělal úkoly, než se vrhne na komiksy. Knihovna byla svobodným přístavem, klidným místem, kde se mohli na pár hodin zasnít, zvlášť poté, co máma onemocněla a všechno se vyhrotilo. Dodnes si vůni knih spojovala s bezpečím.

Říkejte si, co chcete - Rainman je možná ze sociálního hlediska mimoň, ale pokud jde o techniku, je to hotovej Harry fucking Potter.