Úvodní článek naleznete zde.
Po předešlých fotkách z koncentračního tábora nyní přináším něco velmi blízkého. S mojí úžasnou kamarádkou Janičkou jsme si udělaly takový školní výlet do Prahy (dost možná bych i na tohle téma mohla naťukat článek, ta představa se mi totiž zamlouvá - ano, to se stane!) a mimo jiné jsme navštívily i tamní Olšanský hřbitov a já tuto situaci hned zneužila k nafocení projektu.
Olšany měly v den naší návštěvy dokonale mystickou náladu
Ač to není na záběru vidět, padala rosa, byla mlha a velice pochmurné ráno (asi sedm hodin)
Listí, zima, spousta těch, co byli dříve lidmi chodící po světě stejně jako teď my, já a kniha
Podmínky nebyly ideální, ale kvůli knihomolství jsem se hecla a statečně se nechala fotit i na těch nejmokřejších místech
Nikdykde na hřbitově, vcelku příhodné, nemyslíte?
Možná to někomu bude připadat divné (s tím počítám), ale nám se na hřbitově opravdu líbilo. Hlavně v jeho starších částech. Všechny ty stromy, opadané listí, břečťan, ta atmosféra. Bylo to skvělé. 
Děkuji své fotografce za pomoc, you rock!
 
da-vsude.jpg)
 
Čítať na cintoríne mi nepripadá divné, ani to nie je divné, že sa vám tam páčilo. Ja som tiež rada na cintoríne, lebo je tam pokoj a úprimne nechápem ľudí, čo sa cintorínov boja. Podľa mňa sa treba báť živých ľudí, nie tých mŕtvych.
OdpovědětVymazatKrásné fotky. Na hřbitově bych opravdu číst nemohla. :))
OdpovědětVymazatnu tož já bych tam asi nemohla spát :D
VymazatTahle série se mi zatím líbí nejvíc, Venoušku. A Olšany mají skvělou atmosféru už jen kvůli těm spisovatelům, kteří tam leží. Na podzim jsou ještě krásnější, jak je vidět na fotkách. Jen tak dál, fandím Ti :-*
OdpovědětVymazatDěkuju, zlato :)
Vymazat