Výše můžete vidět fotografii toho, co jsem si přivezla ze srazové aukce. Také se jedná o jedinou fotku, kterou mám ve spojení s tímto srazem. Zapomněla jsem si totiž foťák a tak jsem focení nechala na naší hostitence Verunce a také na Terezce. Ostatní fotky budou tedy od nich.
Soutěž ovšem nebyla zdaleka to jediné, co se v sobotu dělo, takže to vezmu popořádku. Po celkem neúspěšné snaze se vypsat jsem s lehkým zaspáním vstala a vyrazila směr Olomouc. Zde jsem se sešla s dalšími dvěma cestovatelkami a vyrazily jsme vlakem do Valmezu. David byl zlatý a přijel pro nás na nádraží, takže jsem nemusela tahat všechny ty svoje krámy pěšky...
U Veru a Davida už pár blogerů čekalo, včetně mojí zlaté Terezky a kukátkovského Vojty. Na jména všech zúčastněných si nevzpomenu, ale byl tu třeba Michal nebo Šárka (ano shodou náhodou zmiňuji právě ty, co se zdrželi na noc, what a coincidence!).
Nejdříve proběhla již zmiňovaná soutěž, protože Filip pospíchal domů a měl to daleko. Zde jsme měli různé úkoly - lehčí i těžší - a získávali body. Nedopadla jsem nejhůř, ale na zlatonku to nestačilo.
A po soutěži přišel lehčí oraz. Pojídali jsme různé dobroty, hráli playstation (jsem ráda, že z těch spešl útoků v Mortal Combatu nemám noční můry), povídali si o knihách, kroužili kolem knihovniček našich hostitelů a zkrátka se měli skvěle.
Celou dobu jsem si připadala vážně dobře, protože panovala uvolněná atmosféra a vzhledem ke komornosti srazu a také super domácímu místu, to byl zkrátka boží den. Někteří z nás zůstali i přes noc a to byl opravdu dokonalý nápad, protože právě ty největší perly padaly v podzních nočních hodinách. Nebudu zacházet do detailů, protože je to zatím tak nějak mezi námi - sedmi blogery - a Jackem, ale jednou se bude datum 1.8. zmiňovat jako den, kdy byl zrozen KáKá-man, zachránce v Šedi ztracených nešťastníků...
Jsem ráda, že mě David s Veru na sraz pozvali! A také, že jsem tu znovu potkala své kamarády a poznala nové tváře. Měli jsme se báječně a vy, kteří jste neměli možnost tu být s námi, nám můžete jedině tiše závidět. Tak tedy naviděnou a doufám, že takových srazů bude více!
A nakonec zvláštní pozdrav putuje naší usměvavé Terezce, která je na každé knižní akci po mém boku a já jsem moc ráda, že ji tam mám!
Jsme moc rádi, že se Ti u nás líbilo a samozřejmě doufáme, že přijedeš i na ten příští sraz! :D Dáme tomu určitě aspoň půlroční pauzu.
OdpovědětVymazatJeště jednou díky a dárečky. :)
Vyzerá to super! :)
OdpovědětVymazatJeee Verunko, ty jsi nejhodnější :) Jsem taky moc ráda, že jsi dojela. S tebou je každý sraz hned veselejší a když začneme s naším Sherlock fangirlingem, tak si připadám hned jako doma :) Tento víkend řadím jednoznačně mezi nejlepší a nejzábavnější o letošních prázdninách a určitě si to brzo zopáknem ;) :*
OdpovědětVymazatJé, to vypadá opravdu na super akci. :) A jak je to takové komornější, tak se určitě lépe pobavíte, než v těch kavárnách na obrovských srazech.
OdpovědětVymazat